30.07.2010 10:26:00
Čeští europoslanci uspěli ve sporu o povolenky
Vítězství je cenné, Komise totiž na interpelace odpovídá často jen velmi formálně.
Říká se, že jednotliví europoslanci mají malou moc a „válcují" je lépe informovaní úředníci Komise. Následující příběh je o tom, že to tak nemusí být vždy.
Nejdřív ale krátký úvod. V rámci systému EU ETS budou ve třetím obchodovacím období tj. v letech 2013 až 2020 povolenky draženy v aukcích. Některé země však získaly z těchto aukcích výjimku a určité procento povolenek obdrží (pokud o to členský stát požádá) zdarma. Mezi těmito zeměmi je i ČR.
Danou problematiku pro elektřinu upravuje článek 10c směrnice o emisních povolenkách. Teplárenství jako takové je upraveno článkem 10a - pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Proč jsou tyto dva články tak důležité?
Článek 10a totiž říká, že KVET dostane povolenky zdarma, pokud jde o teplo. Evropská komise si proto celou věc vyložila tak, že teplárny obdrží povolenky zdarma na teplo a nikoliv podle článku 10c i na elektřinu.
Což ale směrnice výslovně neříká a podle odborníků to pravděpodobně lze považovat za překročení pravidel pro komitologii ze strany Komise. (Připomeňme, že komitologie je proces, v jehož rámci se definují prováděcí nařízení ke všem směrnicím. Účastní se ho zejména Komise a Rada, jisté slovo má i Parlament.)
S tím se samozřejmě nechtělo smířit české Teplárenské sdružení a na nesrovnalost upozornilo oba zmíněné europoslance: Pavla Poce a Jana Březinu, kteří následně poslali interpelaci Evropské komisi.
„Pravidla přidělování povolenek podle článku 10c si stanoví členské státy," píše ve své odpovědi evropská exekutiva.
V důsledku interpelací dvou českých europoslanců Komise tedy od svého původního názoru upustila a nyní je stav takový, že KVET dostane povolenky zdarma na teplo na základě článku 10a a na současně vyrobenou elektřinu na základě článku 10c. Což je velmi dobrá zpráva pro české teplárny, které budou mít přístup k povolenkám na teplo i elektřinu zdarma i po roce 2013.
„V této souvislosti je třeba se zamyslet nad tím, jak zajistit, aby provozovatelé zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nedostali nadměrné množství povolenek v případě, že jim budou zároveň přidělovány bezplatné povolenky za elektřinu vyráběnou spolu s teplem," připomíná Komise.
Navržená pravidla budou se členskými státy projednána v rámci příslušné pracovní skupiny Výboru pro změnu klimatu. Shoda na směrnici o emisích skleníkových plynů byla nalezena už v prosinci 2008; po jejím definitivním schválení v dubnu 2009 se v rámci komitologie řeší klíčové detaily návrhu.
Spíše formální odpovědi
A jak jsou na tom naši další europoslanci? Někteří si na přístup Evropské komise k poslaneckým iniciativám stěžují. „Ač pan poslanec podal několik interpelací, odpovědi Komise však bývají většinou obecné a nezaregistrovali jsme, že by měla interpelace nějaký vliv na rozhodování Komise," píše Lucie Králíčková z kanceláře Miroslava Ouzkého s tím, že europoslanec zvažuje, že kvůli formálnosti odpovědi bude dokonce svou poslední interpelaci podávat znovu.
Europoslanec Milan Cabrnoch zase považuje za úspěch, že Komise potvrdila jeho domněnku, že vracení zdravotnických poplatků krajskými nemocnicemi v ČR není legální. „Z hlediska dopadu byla nejvýznamnější otázka k nedovolené veřejné podpoře prostřednictvím úhrady regulačních poplatků ve zdravotnictví českými kraji," řekla EurActivu Eva Moravcová, šéfka europoslanecké kanceláře (podrobnosti zde).
„Mimo jiné na základě této interpelace Evropská komise 1. června 2010 rozhodla, že pokud by kraje ve vracení poplatků v krajských zdravotnických zařízeních pokračovaly, porušovaly by předpisy regulující veřejnou podporu," uvádí Moravcová. „Poté většina českých krajů od tohoto protiprávního jednání ustoupila," dodává.
Jedním z nejaktivnějších zástupců Česka je europoslankyně Zuzana Roithová. „Od začátku tohoto mandátu jsem podala 15 písemných interpelací tj. nejvíce z českých europoslanců," říká Roithová. A měly nějaké konkrétní dopady? „Po mé interpelaci ve věci přístupu občanů k dokumentům EU bylo plně zpřístupněno vyhledávání v databázi judikátů, do které se předtím i přes urgence nemohl český občan i další Evropané dostat," uvádí jeden příklad následovaný řadou dalších: spuštění vyšetřování v kauze bytů OKD, úspěch v potírání nepoctivých „katalogových" firem atd.
Minimálně z několika výše uvedených příkladů lze dovodit, že dobře mířená interpelace na Komisi může mít úspěch a vyplatí se o ní minimálně pokusit.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
