V létě mnozí jezdí do Chorvatska a dobře si pamatují postup budování dálnice na cestě k moři. Ti co pojedou směrem na Linec, ocení na naše poměry expresní postup budování dálnice od Lince k našim hranicím. Ti co pojedou přes Vídeň, budou zase vidět stavební postup dálnice Vídeň směr Mikulov, ale pouze na rakouské straně. Takže někde to jde.

Definice dopravy ve Wikipedií v češtině mi pro naši republiku připadá jako černý humor. Doprava je účelný a zamýšlený pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách. Chci se v tomto článku věnovat tomu, čím  jsem začal trochu detailněji. Mým cílem je nenechat se uchlácholit vysvětlováním potíží  realizace části obchvatu Prahy. Naopak chci iniciovat veřejný tlak na odpovědné instituce, aby se stavba 511, jak je tento úsek označován reálně pohnula k realizaci.

Historie budování, nebo lépe vytyčování tras pražského okruhu je opravdu letitá, začíná v 30-tých letech minulého století a vznikla tudíž celá řada variant. Řekněme, že nejposlednější etapa nejpodobnější dnešní uvažované trase začíná schválením územního plánu hlavního města Prahy počátkem roku 1999. To je rok kdy na trh mobilních telefonů pronikl tzv. komunikátor Nokia 911. Slovo smartphone , nebo smartfone ještě nebylo. Nokia už mobilní telefony nevyrábí. Znamená to, že veškeré dění kolem silnice v 21-tém století  se odehrává na úřadech. Podle vyjádření současného ředitele Ředitelství silnic a dálnic ing. J. Kroupy v nedělním poledním pořadu  ČT 10.4.2016 se realizace posouvá k roku 2030! To je jeden a půl generace respiračních problémů místo 12,5 km obchvatu. Podle posledních čísel poskytnutých pro projednání v poslanecké sněmovně se bavíme o 11,9 mld. Kč pro stavební práce a 2,5 mld. Kč na výkup pozemků. Intenzita dopravy dosahuje čísel, která známe z měření na dálnici. Skladba je přibližně 10:1 ve prospěch osobní dopravy. Dvouproudová ulice směle intenzitou konkuruje Průmyslové a jiným čtyř až šestipruhým komunikacím.

Jako u každého většího problému největší zádrhel představuje tzv. EIA anglická zkratka pro Vyhodnocení  vlivu na životní prostředí. Naše zákonodárství mělo svoji normu zákon č.244/1992, který se v některých záležitostech lišil od následné Evropské normy. Šlo především o projednávání variantních řešení a obecně přístupu do správního řízení. Je to více otázka právní definice než věcného významu. Užil jsem si s rakouskými zelenými aktivisty kolem tohoto zákona dost při projednávání připomínek k dostavbě Temelína. Český stát se tehdy nenechal zatlačit do kouta a proces projednání byl zdárně ukončen. Jiná situace je s obchvatem. Už v roce 2002 vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko s procesem EIA. Zdánlivě bychom mohli očekávat přímočaré postoupení k dalšímu schvalovacímu kroku. Bohužel přes původní souhlasná projednání se následně vzedmulo několik iniciativ podpořených někde místními samosprávami a roztočilo se kolečko připomínek. Jejich hlavním motorem bylo vytlačit okruh z jejich lokality. Musíme respektovat, že tady s námi žijí lidé, pro které je řešením žádný okruh anebo okruh nejlépe za hranicemi Česka. To bude vždy a správní řízení a orgány v něm vystupující s tím musí počítat. Přesto bylo vydáno v roce 2008 územní rozhodnutí. K němu bylo podáno 163 odvolání! Ministerstvo pro místní rozvoj se zaleklo a v roce 2010 vrátilo zpět územní rozhodnutí na Magistrát. Po doplnění dalšími protihlukovými opatřeními bylo vydáno nové územní rozhodnutí. To mělo také jepičí život. NSS v Brně na základě žaloby podané Občanským sdružením za zdravé životní prostředí, v kterém patrně nebyli občané Spořilova, Uhříněvse , zrušil v lednu 2011 část Zásad územního rozvoje hl.m. Prahy týkající se vymezení koridorů staveb s označením Pražský okruh.  Nechci otevírat debatu na téma důvěry ve spravedlivé rozhodování našich soudů a fungování našeho právního řádu. Jsem si jistý, že při troše snahy existovalo jiné vypořádání žalobní podstaty, založené na především formálním nedostatku.

Bohužel v celém tomto desetiletí a můžeme přidat i další pětiletku tj. do dnes, jsou daleko efektivnější a cílevědomější odpůrci stavby. Zatímco státní správa postupuje alibisticky, pomalu a svou nedůsledností poskytuje množství drobných ale právně použitelných argumentů k napadání konceptu a i dílčí části stavby 511. Je skutečně trestuhodné, jaké nedůslednosti se v materiálech vyskytují. Dalším ne zcela vnímaným problémem jsou developerské aktivity v blízkosti trasy. Například kolem Vídně a jeho dopravního skeletu je to atraktivní a žádané bydlení. Různé aspekty ochrany životního prostředí jsou sice nesnadno, ale řešeny a síť komunikací pomáhá tvořit význam města jako mezinárodní křižovatky hospodářského a politického života Evropy. S tím souvisí životní úroveň Rakušanů a mnoho dalších efektů. Například, že město Vídeň se pravidelně umísťuje na čele žebříčku světových měst, kde se příjemně a dobře žije. Pojedete-li do Vídně vlakem, dojedete na nové nádraží, centrální dopravní uzel uvnitř poměrně dost husté zástvby, který vznikl za čtyři roky. U nás spíše sázím, že rozvojové projekty zvýší počet odpůrců budování obchvatů, městských okruhů a komunikací vůbec.

Zákon o EIA byl v loňském roce nedokonale novelizován pod nátlakem EU a vzniká další problém nového projednávání. To opravdu může znamenat dalších 15 let.  Není přehnané tvrzení, že nátlak EU nesmyslně komplikuje projednávání. Bude to stát čas a prostředky, nové studie a další zbytečnosti. Potřebujeme to? Potřebujeme opravdu evropské fondy na stavbu Pražského okruhu 511? Nenabádám teď k vystoupení s Evropské Unie kvůli stavbě 511. Nabádám k tomu, abychom za vlastní, speciálním zákonem podepřeným postupem urychleně zahájili práce. Nesmí to být jenom nové nekonečné projednávání. Kompetentní orgány MŽP a MMR musí stavbu umožnit a ne zastavovat. Nemám chuť rekriminovat, co vše bylo uděláno špatně a není toho málo. I ta poslední vláda měla dost času na to, aby přišla s racionálním řešením. Velkohubých slov pana ministra Ťoka bylo už také dost, stejně jako alibizmu ŘSD. Ukázkou liknavosti postupu dnešní vládního establishmentu je současné projednávání této tématiky v parlamentu. Na 5. května byla svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jediným tématem byla: Informace členů vlády k očekávanému zastavení výstavby silnic, dálnic a železnic. Po třech hodinách debaty poslanci schůzi přerušili bez závěru na neurčito?! Premiér Sobotka se bránil opozičním poslancům tím, že vláda během května předloží další novelu o EIA, která by umožnila stavbu 11-ti staveb kam patří i stavba 511. Když budete mít tento článek na stole, uvidíte, zda to nebyl zase jen slib a možná poznáme i jak dokonalá ta předloha bude. Krom toho je jasné, že pokud to nebude české řešení za české peníze a bez Bruselu, bude to zase série projednávání a de facto odložení realizace. Když už ne pro všech 11 staveb, tak alespoň pro ty nejkřiklavější případy kam stavba 511 patří je české řešení dobré řešení, a my si ho jistě můžeme finančně dovolit. Znamená to nikoliv vyškrtnout stavbu Pražského okruhu ze seznamu prioritních staveb s procedurální výmluvou. Znamená to prostě  dle našich pravidel stavbu zahájit.

©Jan Koukal