Tento argument se začal objevovat zejména po minulém víkendu, kdy Národní demokracie symbolicky uzavřela hranice s Chalífátem Deutschland tím, že její členové na vlastní náklady postavili část hraničního plotu (fotoreportáž z akce najdete zde). Okamžitě se na ND snesla kritika od slunkomančů, kteří tento plot srovnávali se situací před rokem 1989, kteréžto srovnání je ovšem čirou demagogií. Příčiny toho, proč je plot potřeba, jsou totiž diametrálně odlišné.
V době před sametovou taškařicí stál plot na hranicích proto, aby lidé neutíkali od nás. Západní svět byl tehdy (dnes už to zdaleka neplatí) o něco svobodnější, takže řada lidí chtěla odejít – a tehdejší soudruzi (dnes často stále aktivní, jen překabátění) jim to potřebovali překazit. Dnes je však situace odlišná – plot zde není potřeba na zadržení lidí jdoucích od nás, nýbrž jako obrana našeho státu před nekontrolovanou invazí, která postupně zaplavuje jednotlivé evropské státy a likviduje tradiční kulturu.
Dovolte nyní malé srovnání. Představme si naši republiku jako byt, který má stále odemčené dveře a kdokoliv do něj může vstupovat. V klidných dobách to nemusí vadit, nicméně v době, kdy se do domu dostávají tlupy nepřizpůsobivých spoluobčanů, by nechal odemčený byt jen blázen. Analogicky je šílené nechávat nehlídané hranice, pokud do Evropy proudí davy vetřelců, kteří odmítají respektovat naši kulturu a všude, kam se dostanou, zvyšují kriminalitu.
Abych předešel špatné interpretaci – ochrana hranic samozřejmě nesmí být koncipována tak, že se uzavřeme před světem a nikdo nebude moci do zahraničí. Rodilí obyvatelé evropských zemí budou mít možnost volně procházet přes hraniční přechody, pokud se prokáží platným dokladem totožnosti. Nijak výrazně zdržován nebude ani obchod mezi státy. Ti, kdo do Evropy nepatří, naopak budou hraniční kontrolou zadrženi a posléze vyhoštěni.
Skutečnost, že otevřené hranice nemají nic společného se svobodou (přestože řada slunkomančů tvrdí opak) jsem již popsal v tomto článku.
A jen tak mimochodem, neutěšujme se tím, že se připrchlíkům do naší republiky zatím moc nechce. Dřív nebo později – například až padne německý sociální stát – jim bude ČR připadat jako dostatečně pohostinné místo. A tehdy bude na ochranu našich hranic pozdě.
Ostatně, zeptejme se sami sebe, co je extrémnější – požadavek na uzavření hranic, nebo naopak názor na jejich úplné rozpuštění a tím i volný přístup islámských kolonizátorů?
Na tuhle otázku nechť si každý odpoví sám.
