Návrh novely zákona o televizních a rozhlasových poplatcích jsem se rozhodl z jednání sedmé schůze Senátu Parlamentu ČR stáhnout s tím, že budeme nejprve absolvovat veřejné slyšení v této věci. Zjistil jsem totiž, že premiér Sobotka osobně přikázal senátorům ČSSD, kterých je 33, aby můj návrh nepodpořili. Chci proto vést kolegy senátory k hlubší debatě o problematice České televize a přesvědčit je o podpoře mé novely. Celá tato záležitost pro mne osobně totiž není jen nějakou povrchní mediální hrou. Sdílím totiž názor nemalé části veřejnosti, že současný stav veřejnoprávních médií je velmi vážný. Zároveň konstatuji, že po veřejném slyšení návrh týkající se koncesionářských poplatků znovu podám.
Dále, jedním ze zásadních problémů České televize, který se ukazuje jako příčina a určitý spouštěč dalších neduhů, je přílišný pragocentrismus tohoto média. Vždyť Česká republika není jen Praha, ale máme tady i Moravu, Slezsko a další mimopražské regiony. Proto podám druhý návrh, tentokrát novely zákona o České televizi.
Jeho podstatou je posílení regionů, regionálních studií v Brně a Ostravě.
Tento jednoduchý a dle mého názoru nekontroverzní návrh vychází z toho, že Česká televize má být skutečně televizí celé České republiky. Česká televize má dvě studia - Brno a Ostrava. Dnes je ve studiu v Brně a Ostravě ze zákona povinna Česká televize tvořit minimálně 20% svého vysílacího času. Tedy zákon umožňuje 80% tvorby televize v Praze, která má však asi jen 12% obyvatel státu, tedy televizních poplatníků. Návrh posiluje minimální zastoupení vysílání všech studií z 20 na 30%. Televizní studia Brno a Ostrava mají ve své územní působnosti Moravu a Slezsko, kde žije 40% obyvatel a televizních poplatníků. Jde o kompromis, protože i po přijetí zákona na jedno televizní studio připadne asi jen 15% vysílání a 70% bude tvořeno v Praze. Návrh navíc posiluje nejen vlastní studia, ale prostřednictvím jejich činnosti v regionu i regionální kulturu.
