Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jedná se o klíčový návrh, který dnes konečně snad schválíme ve třetím čtení, a já z toho mám velkou radost, a jsem ještě více ráda... (Vystupující se obrací na předsedu pro zjednání klidu v sále.)
Děkuji. Jsem ještě více ráda, že máme shodu na tom, jak má kurzarbeit vypadat, nejenom v rámci koalice, a tímto chci vyslovit podporu pro komplexní pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, paní poslankyně Pastuchové a paní poslankyně Aulické. Ale také zejména máme shodu v rámci tripartity. Je to opravdu detailně vydiskutovaný a tvrdě odpracovaný zákon. A já všem, kteří se na tom podíleli, srdečně děkuji.
Ty hlavní principy, protože to je skutečně důležité, kurzarbeit spustí vláda po projednání s tripartitou, a může určit regiony nebo sektory, ve kterých bude kurzarbeit spuštěn. Oproti původnímu vládnímu návrhu může vláda také stanovit ukazatele, podle kterých bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek.
V případě krize se kurzarbeit může poprvé spustit na maximálně šest měsíců, to není na šest měsíců, ale na maximálně šest měsíců, a pak jej může ještě opakovaně prodloužit, a to vždy maximálně o tři měsíce. Celkově může kurzarbeit běžet maximálně rok. To je skutečně velmi důležité, maximálně jeden rok. Když bude zaměstnavatel zasažen krizí podle těch parametrů stanovených ve vládním nařízení a v práci bude přidělovat práci jenom v rozsahu 20 - 80 %, opět to bude stanoveno ve vládním nařízení. Ten rozsah se bude počítat souhrnně, nikoli za jednotlivé zaměstnance. Pokud se případně zaměstnavatel dělí na části, třeba na provozovny, bude se míra nepřidělování práce počítat vždy jen u té konkrétní části. Zaměstnanec bude za dobu na překážkách dostávat minimálně 80procentní náhradu mzdy. V řadě případů tak půjde o vyšší náhradu mzdy, než jakou dnes ukládá zákoník práce. Dnes je to podle druhu překážky v práci 60 - 100 %. V krizi tak nejenom, že ochráníme pracovní místa, ale také nedojde u zaměstnanců k zásadnímu propadu příjmů a to je důležité pro ochranu spotřeby v ekonomice. Tu vnímám opravdu jako jeden ze zásadních a klíčových přínosů tohoto společného návrhu.
Co se týká spolupráce firem a úřadů práce, zaměstnavatel zašle nejpozději do dvacátého dne následujícího měsíce přehled nákladů a poté, co úřad práce obdrží přehled, má osm dní na zaslání příspěvku. Skutečně je to důležité, pokud bude chtít zaměstnavatel peníze včas, může to poslat druhého a nejpozději desátého bude mít peníze od úřadu práce na účtě. Pokud tak pošle zaměstnavatel náklady třeba - a to už jsem právě zmiňovala - hned první týden v následujícím(?) měsíci, dostane peníze velmi brzy. Pokud zašle náklady nebo přehled nákladů dvacátého v měsíci, bude to mít o osm dní později. Jenom připomínám, že u Antiviru se nám daří zaslat příspěvky v průměru šest dní po obdržení přehledu. V určitých krajích je to mnohem kratší doba, v Praze je to zhruba těch šest dní. A zaměstnavatel je bude moci rovnou využít na výplaty zaměstnanců i na platbu odvodů. Tato úprava v oblasti cash-flow je opět pro mě naprosto klíčová, protože si myslím, že zaměstnavatelé by neměli v rámci kurzarbeitu mzdy předfinancovávat. To znamená, že pokud dáváme zaměstnancům 80 % náhradu mzdy, což je velmi velkorysé, tak pro zaměstnavatele je důležitá ta druhá část, a to aby nemuseli výplaty předfinancovávat. Zaměstnavatel dostane od státu 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a odvodů, a to maximálně do výše jeden a půl násobku průměrné mzdy. Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy. To si myslím, že je také inovace, nóvum v české legislativě a je to správné. Ten, kdo si myslí, že by kvůli hospodářské krizi musel propouštět, tak nemá vyplácet dividendy. Po dohodě úřadu práce a zaměstnavatele se budou moci zaměstnanci zapojit do aktivit dalšího vzdělávání či rekvalifikací, opět klíčová věc, tak abychom se v těch klasických hospodářských krizích připravovali na ty změny, které souvisí s automatizací a robotizací, to znamená změny způsobené tím tzv. průmyslem 4.0. Opravdu ten čas, kdy zaměstnanci jsou na překážkách, využít na další vzdělávání a rekvalifikaci.
Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit, budou chráněni polovinu doby, po kterou na ně byl pobírán příspěvek na kurzarbeit tak, aby si zaměstnance nenechával někdo jenom kvůli příspěvkům a potom jim po skončení krize ihned dal výpověď. V krizi totiž musíme pracovní místa chránit. Náklady na propouštění jsou obrovské jak pro stát, který pak má obrovské výdaje např. s dávkami, tak pro zaměstnance, který musí na úřad práce a hledá si práci novou, tak pro zaměstnavatele, který investoval do zaučení, zaškolení a udržení zaměstnance. To znamená je to opravdu výhodné pro všechny tři strany. A to si myslím, že je důležité i vzhledem k těm pozměňovacím návrhům, které byly předloženy. Cílem kurzarbeitu je udržení zaměstnanosti, nikoli vyhazovat lidi z práce, tak jak navrhuje paní poslankyně Pekarová Adamová. O tom kurzarbeit skutečně není.
Co se týká pozměňovacích návrhů zaměřených na zlepšení fungování úřadů práce a české správy, ty bych ráda podpořila. První je pozměňovací návrh pana poslance Nováka, který omezuje zbytečnou administrativu u přiznání podpory v nezaměstnanosti. Tato změna pomůže jak uchazečům o zaměstnání, tak úřadům práce, aby se mohly místo papírování soustředit na pomoc klientům. Druhý pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně Aulická Jírovcová, ten opět omezuje zbytečné papírování, dostává nás do 21. století, posiluje digitalizaci, a to rozšířením digitální komunikace mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení přes tzv. be to be(?) komunikaci.
Závěrem, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, společný pozměňovací návrh je výsledkem intenzivních jednání, a to jak na politické úrovni, tak na úrovni sociálního dialogu a já vás tímto prosím o podporu tohoto zákona. Velmi děkuji.
