Já vám jenom za svůj resort zrekapituluji, komu všemu jsme pomohli. Já budu v červenci ministryní práce a sociálních věcí tři roky. A z toho více než rok jsem strávila řešením covidové krize. Přesto se nám podařilo schválit společnými silami často více než 20 různých zákonů, které pomáhaly rodinám s dětmi, zaměstnancům, handicapovaným, ale i právě důchodcům. Asi nejdůležitější věc je to, jak jsme pomohli rodinám s dětmi. Vyšší rodičovská po 12 letech. Po 12 letech 300 000. A každý, kdo má malé dítě, tak ví, jak je těžké zvládnout rodinu, práci a ještě vyžít z jednoho platu. Po 15 letech se nám podařilo prosadit náhradní výživné. Vím, že zejména pro ODS to nic neznamená, další zbytečná dávka. Ale zkuste se rozhlédnout, podívat se po svém okolí a zeptat se samoživitelek, jak se jim žije. Zeptat se samoživitelek, jaké to je, když vám ten druhý neplatí alimenty a vy se nemůžete dovolat spravedlnosti. Samozřejmě, měli bychom zlepšit vymahatelnost práva, ale o té tady debatujeme už 30 let. A ty děti mezitím odmaturovaly, některé dokonce dokončily vysokou školu a to navzdory tomu, že jim nikdo nepomohl. A od 1. července bude náhradní výživné platit tak jako ve většině vyspělých zemí. A já jsem na to velmi pyšná. Protože i Slovensko, dámy a pánové, má náhradní výživné od roku 2007. Takže u nás to bude po 14 letech, se 14letým zpožděním oproti Slovensku.
Zítra budeme hlasovat o jeslích. Jsou tady na to různnázory, budí to vášně, ale cílem toho zákona je, aby každá rodina, která potřebuje jesle, tak aby si je mohla dovolit. Protože platit 8 000 měsíčně pro mě není normální. A i když stát do dětských skupin dává vysoké finanční prostředky, přesto jsou velmi drahé. Pevně doufám, že se nám společnými silami podaří dostupné jesle zvládnout.
Druhá skupina, která mi velmi leží na srdci, jsou zaměstnanci. Slíbili jsme, že zrušíme karenční dobu. Že zavedeme znovu proplácení prvních tří dnů nemocenské. A dokážete si představit, jak by se nám zvládala pandemie bez toho, aby karenčka byla zrušena? Po deseti letech diskusí jsme během sedmi měsíců na Ministerstvu práce a sociálních věcí zavedli elektronickou neschopenku. Mám tu samou řečnickou otázku? Dokážete si představit, že bychom pandemii zvládli bez elektronické neschopenky? Já ne. Důsledky by byly mnohem fatálnější než jsou nyní.
Když jsme nastupovali jako sociální demokraté do vlády, tak byla minimální mzda 8 500 korun. Dneska máme 15 200 a vláda bude o minimálně mzdě rozhodovat minimálně ještě jednou. Takže pevně doufám, že ten, kdo bude pracovat, tak se bude moci ze své mzdy uživit a že to bude platit i pro ty, kteří pracují za minimální mzdu.
O více než třetinu jsme navýšili platy a mzdy v sociálních službách. Opět, ti, kteří stáli v první linii během pandemie, jsou ti, kteří jsou nejhůře finančně oceňováni. A proto jsem ráda, že sociální demokracie i např. minulý rok zvedla finanční ocenění v sociálních službách o 10 %.
No a příští týden bude Senát schvalovat kurzarbeit. Zákon, o kterém se tady dlouho mluvilo, dlouho, více než 20 let. Víte, že Německo jej má 60 let. A pevně doufám, že na příští hospodářskou krizi bude Česká republika připravena.
Nejvíce času a námahy jsem strávila jako ministryně práce a sociálních věcí s tzv. covidovou pomocí. Nesčetněkrát jsme tady mluvili o ošetřovném. Jestli má být 80 nebo 70 %. Zdalipak nám, když jsou zavřené školy, nebudou ty maminky zůstávat doma, jestli bychom je neměli lépe motivovat k tomu, aby chodily do práce, i když jsou zavřené školy. A jsem pevně přesvědčena a velmi ráda, že to bylo správné, že jsme po celou tu dobu poskytovali rodinám ošetřovné, a to v nadstandardní výši.
Nejúspěšnější vládní program za ten poslední rok a dva měsíce byl program Antivirus. To není můj názor. To řekla Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. A Antivirus zachránil přes milion pracovních míst. My jsme vyplatili přes čtyři miliony příspěvků na milion těchto unikátních pracovních míst pro téměř 70 000 firem. Nepředstavitelná věc! Kdybyste s námi seděli tenkrát v březnu minulého roku na Ministerstvu práce a sociálních věcí a zažili to, jak jsme poprvé v historii České republiky dávali dohromady takový program. Přemýšleli, aby to fungovalo, aby to šlo rychle, aby firmy dostaly ty peníze okamžitě, protože jim hrozil krach, tak byste možná tento neuvěřitelný úspěch ještě o to více ocenili.
Asi nejsložitější věc, na které se tady lámaly názory, byla izolačka. Já jsem přesvědčena, že v té třetí vlně izolačka zafungovala ze všech těch opatření nejvíce. V průměru nám pomohla zvýšit ochotu lidí zůstat doma a neroznášet nákazu o více než deset procent. Má velký podíl na tom, izolačka, o té mluvím, že jsme celou situaci v posledních týdnech tak dobře zvládli.
Musím říci, že spousta těchto věcí, které jsem tady vyjmenovala, bylo jich mnohem více, tak jsme prosadili i navzdory hnutí ANO. I navzdory hnutí ANO. Já jsem šla do vlády proto, abych pomáhala lidem, abych pomáhala seniorům, rodinám s dětmi, zaměstnancům, handicapovaným. Ne, abych obhajovala svoji ministerskou funkci. My jsme šli do vlády také proto, abychom zastavili koalici s ODS. To byl jeden z našich hlavních motivů. Ale abychom taky zabránili tomu, aby SPD se dostala k moci. A když se podívám na to, co takové zásnuby ODS a hnutí ANO způsobily, tak taková malá ochutnávka je např. způsob, jakým se zrušila superhrubá mzda. To je věc, která nás extrémně zadlužila a vytvoří nám do příštích let nebývalé problémy. A přesně proto jsme šli jako sociální demokraté do vlády.
Musím říct, že jsem jako sociální demokratka také často odchod z vlády zvažovala. Je to ta tzv. červená linie. Velmi vážně jsem to zvažovala. Ale zároveň přiznávám, že příchodem covidu pro mě toto skončilo a jakýkoliv odchod z vlády bych považovala ze nezodpovědný.
A ráda také dodám, že čtyři měsíce před volbami považuji ještě vzhledem k tomu, jaké je rozložení hlasů v Poslanecké sněmovně a s tím, co řekla KSČM, tento celý den promarněným časem. Je to promarněný čas. Sociální demokracie nebo rezort práce a sociálních věcí má v tuto chvíli deset neprojednaných zákonů ve Sněmovně. Ani nehovořím o spravedlivé důchodové reformě. A my jsme celý den strávili politickým cirkusem místo toho, abychom pomáhali lidem a abychom pracovali v jejich prospěch. Je to obrovská škoda, protože z krize, z pandemie ještě vůbec nejsme venku. Myslím si, že to riziko, že propadneme stejnému pocitu, že jsme nad pandemií zvítězili, je úplně stejné jako před rokem.
Takže kdybych to měla shrnout, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, toto byla ztráta času a bude to ztráta času. Vím, že to je vaše parlamentní právo, vaše ústavní právo, nicméně do voleb jsou čtyři měsíce a myslím si, že nové karty by měli rozdat zejména voliči.
Děkuji.
