Děkuji, pane předsedající. Já se k tomu pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Pekarové Adamové snad ani nebudu vyjadřovat. Paní poslankyně tady říká: Bez emocí se podívejme na to, abychom mohli lidi bez udání důvodu vyhazovat na dlažbu, tak já bych vám to přála si zažít, kdyby se to schválilo, tak co by to znamenalo, a dávejte lidem dobré rady, aby to nebrali emocionálně. A ještě předložit takový pozměňovací návrh v zákoně, který má za cíl zachraňovat lidem práci. To snad ani není potřeba komentovat.
Dostala jsem zde dotazy, co se týká účinnosti. Účinnost je naplánována, pokud schválíme ten pozměňovací návrh, první den následujícího měsíce. To znamená, pokud v Senátu je naplánováno projednávání na 9. června, tak očekáváme účinnost od 1. 7.
Co se týká rekvalifikací, tak skutečně připomínám, podívejte se na ten komplexní pozměňovací návrh, že s rekvalifikacemi se počítá v tom návrhu zákona. Ti lidé, kteří budou na překážkách, tak pak po dohodě s Úřadem práce využijí ten čas a budou si zvyšovat svoji kvalifikaci. A věřte tomu, že na úřadech práce jsme se posledních několik měsíců tomu velmi intenzívně věnovali tak, aby - pokud to bude v budoucnosti potřeba - to mohlo takhle dobře fungovat. A rekvalifikace budou obrovské téma i bez kurzarbeitu. A skutečně za několik posledních měsíců jsme odvedli velký kus práce.
Co se týká poznámek paní poslankyně Richterové, nepůjdu do detailů, nechci zdržovat, nicméně tři základní věci. Proč to nejde jak v Německu? Upozorňuji, že Německo má úplně jiný zákoník práce. My pokud jsme chtěli rychlý protikrizový zákon, tak nemůžeme překopávat hospodářský model České republiky a nemůžeme také překopávat celý zákoník práce. Upozorňuji, že Německo nemá ten systém náhrad mezd nebo překážek v práci, a proto mají ten kurzarbeit postavený tak, jak je. To je ten základní rozdíl, paní poslankyně. Je potřeba to vzít v potaz a nikoliv pouze srovnávat dvě země vedle sebe.
Druhý problém, proč jsme k tomu nepřistoupili, zjednodušeně řečeno je to, že zaměstnavatelé si kurzarbeit předplácí do speciálního fondu, odvádí si na to peníze a já si nedokážu představit, že bychom v této době zvedali zaměstnavatelům sociální pojištění. To by bylo skutečně likvidační a myslím si, že by to bylo špatné. Proto jsme nepřistoupili na tu cestu.
A co se týká toho třetího bodu. Ano, výše podpory v Německu je sice standardně 60-67 %, těch 7 % je u rodin s dětmi, nicméně je potřeba také říct to B, a to paní poslankyně nezmínila. Aktuálně je to zvýšeno na 70-77 % a po sedmi měsících, což už u kurzarbeitu ten příklad je, tak je to v Německu 80 a 87 %, takže je to přesně ta částka, kterou my navrhujeme. Těch 7 % je u rodin s dětmi.
A poslední rozdíl, paní poslankyně, mezi německým kurzarbeitem a tím českým, ten čtvrtý je, že v momentě, kdy vstupujete do kurzarbeitu v Německu, tak jste uchazečem o zaměstnání na úřadech práce, na německých úřadech práce. V momentě, kdy pobíráte příspěvek z kurzarbeitu, tak jste k dispozici německému úřadu práce a ten vás může zprostředkovat jinde. Proto je tam ta paralela s podporou v nezaměstnanosti. Ale my jsme touto cestou nechtěli jít, protože se právě snažíme udržet ty zaměstnanecké a zaměstnavatelské vztahy.
Takže prosím, zní to dobře, chceme kurzarbeit jako v Německu, ale teď jsem vám řekla čtyři konkrétní důvody, proč to na ten český systém nepasuje a proč bychom museli i vlastně v krizové době překopat celý hospodářský model, zákoník práce a ještě ztížit zaměstnavatelům, firmám život. Takže proto jsme se rozhodli jít touto cestou. Děkuji.
