Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pevně doufám, že dojde k rychlému projednání tohoto zákona. Jak jistě víte, tak jsme společně předložili vládní komplexní návrh, který byl předložen paní poslankyní Pastuchovou, panem poslancem Sklenákem a paní poslankyní Aulickou. Já mám z tohoto komplexního pozměňovacího návrhu velkou radost, protože jsme si ho skutečně společnými silami odpracovali, a to nejenom, řekněme, na vládním půdorysu, ale také na úrovni tripartity. To znamená, že je velmi poctivě i vydiskutován jak se zástupci odborů, tak i se zástupci zaměstnavatelů.
Co se týká parametrů tohoto pozměňovacího návrhu, tak důležité je, aby tu byl dobře nastavený jak funkční systém, který čerpá ze zkušeností s programem Antivirus. Nový pozměňovací návrh upravuje ve srovnání s původním vládním návrhem několik zásadních věcí. Nadále kurzarbeit spustí vláda svým nařízením, které projedná s tripartitou, nicméně pozměňovací návrh doplňuje, že nařízení vlády může omezit poskytování příspěvku nejen teritoriálně, ale také sektorově. Dále také může být spuštění omezeno stanovením ukazatelů, pomocí kterých bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek.
Nyní, jak by to celé mělo fungovat. Zaměstnavatel bude v případě překážek na jeho straně, vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy, velmi důležité. Nepůjde tedy o výplatu podpory zaměstnanci přes zaměstnavatele, jako je tomu v původním vládním návrhu. Pokud bude zaměstnavatel čerpat příspěvek, musí zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 80 % průměrného výdělku. To znamená, že v některých případech bude vyplácet zaměstnancům vyšší náhradu, než jakou mu dnes ukládá zákoník práce. Jenom pro informaci připomínám, že dnes zákoník práce dle druhu překážky v práci umožňuje rozsah 60 až 100 %.
V případě krize tak ochráníme zaměstnance před zásadním propadem příjmů. Výše příspěvku, kterou zaměstnavatel dostane od úřadu práce, bude 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a povinných odvodů. To je velmi důležité. Přehled nákladů pošle zaměstnavatel do 20 dnů následujícího měsíce na úřad práce, který po obdržení tohoto přehledu pošle zaměstnavateli příspěvek do osmi kalendářních dní.
Pokud zaměstnavatel například zašle březnové náklady na úřad práce již 5. dubna, tak nejpozději do osmi dní dostane příspěvek. Já vám mohu říci po zkušenostech s programem Antivirus, připomenout, že dnes se nám daří procesovat Antivirus po tom jednom roce v řádu třeba čtyř, pěti, dnů. Odlišuje se to podle kraje. Samozřejmě jsou kraje, kde je ta krize mnohem hlubší, například Praha, protože je hodně zasažen cestovní ruch, nebo pohostinství. Nicméně skutečně i těch osm dní bude naprosto dostačující lhůta.
Zaměstnavatel pak ten příspěvek využije na výplaty zaměstnanců. Tento příspěvek tak nemusí být refundací nákladů, ale zaměstnavatel může nejprve získat příspěvek a až poté vyplatit zaměstnancům náhrady mzdy. To vnímám jako velmi důležité z hlediska cash flow a ukázalo se právě na základě zkušeností s Antivirem, že to předfinancovávání je ten hlavní nedostatek - pokud vůbec o nějakém můžeme mluvit - toho současného nastavení. Takže jsem ráda, že se nám podařilo najít společně řešení. V době krize, kdy podniky potřebují každou korunu, tak nebudou muset pomoc předfinancovávat.
Maximální doba pobírání příspěvku je maximálně 12 měsíců. Nicméně vláda bude dle povahy krize rozhodovat o spouštění na šest měsíců - maximálně šest měsíců, není to automaticky šest - a pak může dvakrát o tři měsíce, nebo maximálně o tři měsíce, prodlužovat. Pokud se zaměstnavatel nedělí na více částí, tak podmínka nepřidělování práce bude v rozsahu 20 až 80 % a bude posuzována souhrnně za všechny zaměstnance.
Pokud se zaměstnavatel dělí na části, tak například na organizační jednotky, útvary nebo jiné složky, které vyvíjí v rámci zaměstnavatele relativně samostatnou činnost, bude tato podmínka vždy se týkat jen té části, kde k nepřidělování práce dochází. Toliko k tomu základnímu.
Dovolte ještě, abych stručně uvedla, že bych také chtěla podpořit dva pozměňovací návrhy. Ten jeden se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Nováka, který zjednodušuje proces přiznávání podpory v nezaměstnanosti a omezuje zbytečnou administrativu. Pak také pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který se týká komunikace B2B mezi Českou správou sociálního zabezpečení a úřadem práce a má vést také ke zjednodušení a odpapírování fungování úřadu práce. To znamená oba dva pozměňovací návrhy mají zvýšit efektivitu fungování úřadů práce. Velmi děkuji.
