Jaké důvody Vás vedly ke vstupu do politiky a k rozhodnutí vzdát se klidu
a soukromí a bojovat za nápravu věcí veřejných?

Vždy, již od raného mládí,  jsem byla velmi aktivní, a to jak ve své práci, tak i v osobním životě. Takže jsem se, takřka od nepaměti, angažovala i ve věcech veřejných, a to na různých úrovních.

O „velkou“, celostátní a mezinárodní, politiku jsem se začala více, blíže a intenzivněji zajímat zhruba v letech 2014 až 2015, kdy hlavním impulsem byla má nespokojenost s aktuální politickou situací, zejména v souvislosti s tehdejší migrační krizí a s neblahými vrchnostenskými zásahy orgánů Evropské unie
do vnitřních věcí České republiky.

V tuto dobu už mi bylo naprosto jasné, že když sama, osobně, nevstoupím do nějaké politické strany či politického hnutí, tak sama doma, tzv. „u stolu“ nic nezmůžu a nezměním. A protože mé založení a přesvědčení je bytostně konzervativní a vlastenecké, hnutí SPD bylo tehdy jasnou volbou.

V současné době působím jako předsedkyně oblastního klubu hnutí SPD v okrese České Budějovice. V roce 2019 jsem pak za hnutí SPD  kandidovala do Evropského parlamentu a minulý rok i v krajských volbách, a to jako lídr kandidátní listiny v mém domovském, Jihočeském kraji.

Je pravda, že poslední dobou mě čím dál více  lidí v ulicích  poznává, chtějí se mnou vyfotografovat či pohovořit. S tím nemám sebemenší problém, naopak mě to velmi obohacuje a nabíjí mě to novou energií. Mnoho lidí mě oslovuje i telefonicky či prostřednictvím emailu, s tím, že působím důvěryhodně a žádají mě o radu či pomoc.

Pro mé dvě dcery je to, pravda, poněkud nezvyklé. Když byly menší, tak úplně přesně nechápaly tu skutečnost, že je jejich maminka „vylepená“ na každé nástěnce, či na billboardech. Ale obě jsou v tomto ohledu velice chápavé a statečné  - a troufám si říci, že jsou i na maminku hrdé. Je pro mě velmi důležité,
a pro mou politickou práci naprosto nezbytné, že ve svém politickém působení cítím velkou podporu od celé své rodiny.

Politika je během na dlouhou trať. Pokud v ní člověk chce něčeho skutečně dosáhnout, musí jít tvrdě za svým cílem a také musí umět vyjednávat. Ano, je asi pravda, že jsem do velké míry ctižádostivá a ambiciózní, ale zároveň snad i empatická  - a nestydím se za to.

Mé zkušenosti z rodinného života a z výchovy dětí,  i z práce manažerky velké mezinárodní společnosti či lektorky vzdělávání mládeže, se,  myslím si, dají velice dobře uplatnit právě i v politice.

Stejně tak, jako ženský pohled a ženský přístup  k řešení politické problematiky, jelikož v české politice, včetně Poslanecké sněmovny, výrazně, zhruba v poměru 4:1, dominují muži.

Jaké máte vzdělání a jakým profesím a povoláním jste se dosud ve svém životě věnovala?

Mám vystudovanou obchodní akademii se specializací na účetnictví a daňový systém. Po ukončení střední školy jsem nastoupila do jednoho podniku jako účetní, abych následně zjistila, že nejde přesně o to, čemu bych se chtěla ve svém životě věnovat a co by mě profesně naplňovalo. Následně jsem pracovala v ústavu Akademie věd  jako asistentka ředitele, kde mou náplní práce byla, mimo jiné,  organizace konferencí a administrace grantů. Současně jsem v té době, vedle svého zaměstnání, začala i podnikat v oblasti obchodu a služeb.

Po narození dcer jsem přišla na to, že chci v profesním životě zkusit něco jiného a nového. Nastoupila jsem proto jako manažerka do jedné firmy v Rakousku,
kde zároveň působím jako lektorka vzdělávání pro studenty středních škol. Na to, abych mohla pracovat v pozici lektorky  a věnovat se těmto studentům, musela jsem v rámci Rakouské obchodní komory absolvovat speciální školení, které bylo ukončeno závěrečnou zkouškou certifikovaného lektora.

A v roce 2019 jsem ještě zahájila dálkové bakalářské studium ekonomického oboru na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích, kde jsem nedávno úspěšně ukončila druhý ročník.

Můžete říct několik vět o Vaší rodině a o Vašich  osobních zájmech?

Žiji se svou rodinou v Nových Hradech, což je malé městečko v Novohradském podhůří poblíž hranic s Rakouskem, asi 30 kilometrů od Českých Budějovic. Jedna moje dcera teď ukončila osmou třídu základní školy a druhá, ta starší, právě uzavřela nultý ročník střední školy. Mladší dcera se navíc ještě věnuje na soutěžní úrovni lednímu hokeji, a to na pozici brankářky.

K mým velkým koníčkům patří fitness, nordic walking, turistika, jízda na kolečkových bruslích a péče o naše dva psy a kočku. Ale tím, co mě naplňuje nejvíce, je péče o mou rodinu a rodinný život.

Proč jste si pro své politické angažmá zvolila právě hnutí SPD a můžete sdělit potenciálním voličům proč je právě tento politický subjekt tou správnou volbou?

Hnutí Svoboda a přímá demokracie je vlastenecké a demokratické politické hnutí, které vede politický zápas za nezávislost a suverenitu českého státu. Setkávám se i s názory, že naše hnutí je extrémistické, ale když se zeptám „proč?“, tak mi nikdo nedokáže odpovědět. Možná proto, že hájíme českou korunu, možná proto, že zde nechceme nelegální migranty, možná proto, že odmítáme neustálé zadlužování našeho státu, možná proto, že chceme referendum o vystoupení z Evropské unie.

Myslíte si, že toto je extrémismus?! Já tedy opravdu ne. A budu velice ráda, když si každý občan přečte náš volební program. A možná potom různé mediální nálepky přehodnotí.

Jaké oblasti politiky byste se chtěla věnovat speciálně  - a proč?

Vzhledem ke svým zkušenostem a praxi bych se chtěla  věnovat především problematice školství, kromě jiného i proto, že mohu vnést do této oblasti i organizační a systémový pohled a inspiraci ze zahraničí. Navíc jde z hlediska naší národní budoucnosti o oblast strategické důležitosti.

Jaké jsou pro Vás nejdůležitější životní hodnoty?

Za velice podstatné považuji to, abych se vždy mohla každému podívat zpříma
do očí a stát si pevně za svými rozhodnutími. Doufám, že se mi to daří, i když je to občas velmi těžké. To ale musí posoudit jiní.

Velmi důležitou hodnotou je pro mě také právo každého člověka na to, usilovat o dosažení životního štěstí. Ovšem s respektem k právům druhých lidí, s pokorou, s vírou, tvrdou prací a se solidaritou k těm, kteří si ji zaslouží a kteří potřebují pomoci.

Žijete v Jihočeském kraji. Znamená to pro Vás něco více, než jen údaj
v občanském průkazu? A co považujete za současné největší problémy Jihočeského kraje, které je nutné řešit na politické úrovni, třeba i na té centrální?
Určitě ano, já jsem rodilá Jihočeška, narodila jsem se v Písku a asi do tří let svého věku jsem žila v Týně nad Vltavou. Pak se moji rodiče rozvedli a já jsem
se odstěhovala do Nových Hradů, kde žiji dodnes.

Musím říci, že jako rodina hodně cestujeme, i proto, že mladší dcera hraje lední hokej a má zápasy po celé republice, tak můžu porovnávat. I hodně jezdím
do zahraničí a musím říci, že se vždy nesmírně ráda vracím domů.

Jsem velice ráda, že u nás v Jihočeském kraji je v celostátním, anebo i v zahraničním, srovnání, relativní klid. Největším problémem našeho kraje je dle mého názoru doprava - dostavba dálnice a obchvatů měst a obcí.

Musím říci, že cesta z Nových Hradů do Českých Budějovic již čítá tři objízdné trasy na tomto jednom jediném úseku. Myslím si, že by bylo dobré, aby kraj v tomto ohledu lépe spolupracoval s městy a obcemi a aby koordinoval tyto stavební práce.

Dalším problémem je u nás nedostatek lékařského personálu, například zubních lékařů. Prioritou by zde měl být růst platů lékařů a středního zdravotního personálu, ale i sjednocení odměňovaní zaměstnanců všech nemocnic, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Kraj by na to měl apelovat i skrze celostátní asociaci krajů, na vládu a na parlament, například  formou legislativní iniciativy Zastupitelstva kraje. Vhodnou cestou je i rozšíření kapacit lékařských fakult.

Další důležitou oblastí, které se musíme (nejen) v našem kraji věnovat,  je  kvalitní školství pro naše děti. V současné době se to zejména týká restartu našeho učňovského a odborného školství, protože  kvalitní absolventi řemeslných a technických oborů jsou – a budou -  základem prosperity kraje, ale i státu.

A v  neposlední řadě jde  také o bezpečnost našich občanů a o prosazení jejich  práva na přímou demokracii,  aby se mohli například vyjádřit k otázce členství České republiky v Evropské unii.

Jmenujte, prosím, tři problémy, nebo okruhy problémů, které dle Vašeho názoru naší zemi nyní nejvíce pálí a které by měla nová povolební politická reprezentace řešit přednostně a prioritně.

Velice ráda. Problémů je u nás v ČR mnoho, ať už je to náš nefunkční sociální systém či do značné míry nefunkční administrativní systém státu, což ukázala v plné nahotě koronavirová epidemie.

Časovanou bombou v základech našeho státu je astronomický růst veřejného dluhu či jeho podřízenost – až poddanost  - Evropské unii a jejím orgánům
a samozřejmě neuspokojivý stav českého školství, o kterém jsem již hovořila,  
a na čem musíme začít okamžitě tvrdě pracovat.

Vyjmenovat pouze  tři problémy je velice obtížné. Naše hnutí SPD jde   do letošních parlamentních voleb s programem, jehož název zní: ,,Naše vlast, naše rodiny, náš bezpečný domov“.

Což, myslím si,  v sobě ukrývá vše, co je pro nás podstatné.