Kdo je bez viny švihni kamenem

Antisystémový demonstrant Ježíš Kristus popravený za rozvracení židovského státu (tehdy dočasně pod správou Říma) měl jednu dobrou hlášku: Kdo jsi bez viny tož švihni kamenem. Neboť všichni máme máslo na hlavě. Když dojde ke sporu kompromis vyžaduje, aby si obě strany šmátli do svědomí, protože nic není černobílé. Proto jsem přesvědčen, že současná květnová mini válka mezi Palestinci a Státem Izrael je vinou obou stran. Během začátku muslimského svátku ramadán izraelská policie uzavřela prostranství u damašské brány ve východním Jeruzalémě. Tam se musulmani po setmění scházejí. Palestinské Araby to právem rozčílilo. Někteří z toho vytvořili záminku k potyčkám s bezpečnostními silami. Demonstrace se stupňovaly a šířily se mezi místními Araby do dalších izraelských měst. Nakonec korunu bordelu v Izraeli dodalo blížící se rozhodnutí soudu o vystěhování desítek Palestinců z domů ve východním Jeruzalémě, protože jsou židovským majetkem. Radikální palestinské hnutí Hamás dalo izraelské vládě ultimátum, aby s přesunem rodin přestala. Samozřejmě Hamás věděl, že Izraelci mávnou rukou. Proto se v pondělí 10. května v 18:01 hod. zapojil do sporu tím, že na Izrael vystřelil prvních sedm raketových pozdravů, a válečnický mejdan mohl začít. Kdyby Izraelci nešlapali jako slon v palestinském porcelánu, nemuselo k tomu dojít.                                                                                                       Amos Harel v centristickém deníku Haretz 14.května napsal, že v takových případech jde o vinu židovského premiéra Benjamina Netanjahua. Stejně jako u koronaviru v březnu před rokem, i načasování událostí posledních týdnů hrálo ve prospěch Netanjahua naprosto dokonale. Na začátku eskalace v Jeruzalémě byly znát stopy jeho aktivního povzbuzování. Došlo k velkému rambajzu minutu před tím, než se jeho nepřátelé chystali sestavit vládu, která by ho po více než tuctu let zbavila moci. Je to Netanjahuova dočasná spása v podobě jeruzalémských nepokojů a nepokojů v arabských komunitách uvnitř Izraele s doplněním raketovou střelbou a leteckým bombardováním civilních objektů, obytných domů, ve kterých umírají ženy děti, starci a to je na tom to nejhorší.                                                          Nedopadne jako antisystémový demonstrant Ježíš Kristus, a nevezme ho nakonec také státní moc za flígr? V sociálních médiích odhalují Netanjahuovy slabosti jako někoho, pod jehož dohledem došlo přímo v izraelskému státu k vnitřnímu boji Arabů s Židy, což tu dříve nebylo. Nic jiného než osudové kopnutí někam by si slizký had N. nezasloužil.                                                                                                  Jaroslav Doubrava