Pane předsedající, děkuji za možnost, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych před vás předstoupil s návrhem novely zákona o daních. Já samozřejmě nebudu předstírat, nejsem expert na daňovou politiku, já tady předkládám návrh zákona, kterým se upravuje výpočet daně pro dvě specifické skupiny. Já tady zastupuji pouze jednu z nich.
Český daňový řád je, troufnu si použít takové nepříjemné slovo, zaplevelen některými smlouvami, jednou z nich je smlouva z roku 1974 mezi ČR a Holandskem, která říká, že dvě profese, a to palubní posádky letadel a palubní posádky lodí, daní jinak, než je obvyklé v EU i dnes, to znamená, daní se dnes, tam, kde pracuješ, tam daníš, kde je sídlo té firmy, v této chvíli, v 74. roce Československá republika upravila daňový řád tak, že palubní posádky lodí a palubní posádky letadel daní v místě trvalého bydliště, nikoli v místě provádění té práce. My jsme se pokusili, protože... Abych vás uvedl do té problematiky, proč to předkládáme. V ČR existuje učební obor a studijní obor Lodní mechanik, Lodní strojník. Je to ojedinělý učební obor v celé Evropě. Ti lidé udělají školu, získají kvalifikaci, nejsou, přestože v této zemi nemají kde pracovat, nejsou závislí, nechodí na úřady práce, nezatěžují český daňový řád a sociální řád tím, že by čerpali nějaké dávky, ale hledají si aktivně práci někde jinde. Ti, co si ji najdou v Holandsku, mají jednu velkou smůlu. Československá republika podepsala v roce 74 smlouvu, která je nutí nebo která stanoví, že musí danit doma, oni berou v Holandsku minimální mzdu, jejich výpočet daně v minimální mzdě je v Holandsku kolem 8 %, to je vcelku, když se do toho započítají i sociální a zdravotní pojištění. My jsme se pokusili, protože české finanční úřady po těch lodnících dlouho vůbec nevyžadovali, aby ti lidé, i když prokazovali příjmy v Holandsku, tak oni je nenutili, nebo nevyžadovali po nich, aby odváděli daně a sociální a zdravotní pojištění. Nicméně si předevčírem a včera na to vzpomněli. Takže zhruba 2,5 tisícům lidí, kteří aktivně hledali uplatnění, vzhledem k tomu, že ČR se ke svému oboru, což je lodní doprava, postavila, jak se postavila, nebudu mluvit o námořní plavbě, kterou jsme nádherně prodali panu Koženému, pan Kožený ji prodal, takže nemáme už nic, budu mluvit o Československé plavbě labsko-oderské, kde jsem dlouhé roky pracoval, když jsem z ní odcházel, měli jsme 1200 lodí. V současné době má Československá plavba labsko-oderská posledních 43 lodí. Majitel prodává firmu německé firmě. Jediné dobro v tom je, že si ta firma nechá sídlo společnosti v ČR. Důvodem tohoto hrůzného propadu je nemožnost nebo neskutečně špatná snaha ČR zajistit splavnost naší řeky, tj. Labe, kdy naši předci investovali miliardy korun do zajištění splavnosti kaskády od Pardubic až do Střekova, ale v úseku 50 kilometrů ze Střekova na státní hranici my nejsme schopni postavit jednu přehradu, řekněme, v části 4,5 až 5 miliard korun, a zajistit pro český průmysl možnost jezdit a vyvážet zboží, které se k tomu hodí, po vodě. Je to levnější a je to ekologičtější.
Tak tito lidé, kteří pracují, tak se dostali do problémů, že v případě, že pracují v Holandsku, jejich minimální mzda se přepočítá na českou, použije se výpočet sociálního zabezpečení tak, jak se používá v České republice, tak na tom prodělávají, promiňte, s odpuštěním, jak to řeknu, prodělávají gatě. My jsme se pokusili tímto zákonem, touto změnou zlepšit jejich situaci. Chápu, že to je velmi specifická snaha řešit situaci pro dvě skupiny lidí, čili to je obsah tohoto zákona a s tímto před vás předstupuji. Děkuji.
