Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to už dlouho, co jsme se tady tím zabývali. Vrátím se jenom na chvíli do historie, kdy nám tady bylo zdůvodňováno, proč to tak má být, aby pokladní a pracovníci hlavně supermarketů, kupodivu o ostatních obchodech se nemluví, bylo řečeno, že tam většinou prodává majitel, což samozřejmě není pravda. Ale je tam spousta problémů například tohoto typu:
Většinou v marketech bývají také butiky a menší obchody, které nedosahují 200 m2. Situace je bohužel taková, a to je v Čechách typické, nakonec to vidíme, čím je nejlepší se živit, potravina je u nás to první, že, proto máme kamiony, které vozí buřty pro chataře, co jedou každý víkend na chatu a tam grilují, takže kamiony musí přivézt buřty, nejlépe z Německa, a jogurty, protože české jim nechutnají. A došlo k takové zvláštnosti, že někdo vymyslel 200 m, ale nikdo neví, proč ne 300 m nebo 100 m. Ale to by ještě nevadilo.
Horší je, že svátky byly stanoveny, a podle mne to bylo úmyslné, naprosto nesystémově. Třeba teď 1. máje lásky čas, odboráři musí do práce. To je, co? První máj není mezi těmi svátky, kdy má být klid a má se demonstrovat za vyšší platy, tak to musí do marketu, že? To je zvláštní. Podle čeho tedy byla vybírána kritéria?
17. listopadu, to je ještě zvláštnější, mají markety otevřeno. To je zvláštní, že? Kdy bychom měli oslavovat, někteří si zřejmě myslí, že není co oslavovat...
Ještě pikantnější situace je o Velikonocích. Na Velký pátek otevřeno, na Velikonoční pondělí zavřeno. A teď tam vidíte, jak auta tam najedou, protože si lidé nepřečtou, jak to je, a domáhají se vstupu, a on vstup není.
Cílem tohoto zákona je tedy postupně zavřít nejenom na všechny svátky, ale potom také o nedělích, potom omezit pracovní dobu.
Argumentovalo se tady Rakouskem a Německem, takže se vrátíme, jak to bylo v Rakousku a Německu. V Rakousku a v Německu si vymohli jednotnou uzavírací dobu podnikatelé, kterým připadalo nefér, že jeden obchodník má otevřeno do sedmi a druhý do devíti, což vypadalo, jakože ten, co má do devíti, má výhodu, protože udělá větší obrat. Proto si vymohli sjednocení na 19. hodinu. Dnes už je to jinak, už tam toto opatření není.
Já musím říct, že když tady bylo řečeno, jak se pokladní těší na to, že budou s rodinou doma, tak netěší, oni se těší na to, že jednou za měsíc mají přesčas a dostanou víc peněz. Já s nimi komunikuji, protože jsem takový, a vždycky se jich na to ptám, dokonce pomalu vykládám věci na pás, aby si děvče odpočinulo. Když je tam mladé děvče, tak to trvá ještě delší dobu, já s ní komunikuji, fronta vzadu za mnou se tvoří, a pokladní si aspoň chvíli oddychne. Že to je těžká práce, je nepochybné. Ona vypadá hrozně jednoduše, jenom to tam pípá, ale ona to tak jednoduchá práce není. Proto se také teď říká, že pokladní v marketech mají větší platy než učitelé, že? Určitě jste to četli. Ale to není úplně pravda... Ono jde o to, kterou část tabulky vždycky použijete. Já jsem se dlouho domníval, že primáři v nemocnicích mají plat 32 tisíc, než jsem zjistil, že 80 tisíc... Ale to je jenom o tom, jak to použijete, jestli použijete celý řádek včetně osobního hodnocení, a pak samozřejmě přesčasů; nechci to rozebírat.
Zákon je tedy naprosto zbytečný, je to jeden z těch zákonů – a tady často slyším, bojujme proti byrokracii, regulacím, ale to zřejmě platí jenom v některých případech, a když se nám to hodí, tak to neděláme.
Jednoznačně navrhuji podpořit návrh, aby se tento zákon bez náhrady zrušil.
A oni nejsou hloupí. Všimněte si jak o Vánocích zavírají obchody sami, když vidí, že není tržba, tak zavřou, oni nás na to opravdu nepotřebují.
Velmi pléduji za to, abychom tento zákon zrušili a očistili tak alespoň o jeden a mohli jsme si udělat jednu čárku, že máme o jeden zbytečný zákon méně.
