Socialisté tlačí svými zákony všechny z bytů na ubytovny svých kamarádů

V současné době je prakticky nemožné dostat od státu pomoc ihned v době nouze tak, aby člověka opatření úřadu práce nedostalo na samé dno společnosti.

Ministerstvo pod vedením neodvolatelné Marksové-Tominové z ČSSD chrlí zákony, které zcela znemožňují čerpání pomoci pro osoby, které bydlí nouzově bez nájemní smlouvy. A to ani tehdy, pokud žadatel chce jen příspěvek na bydlení 3410 korun na měsíc a doplatek na bydlení nežádá. Stát nechá člověka prostě hladovět zcela bez pomoci.

Jako alternativu nabízí pracovnice úřadů práce pouze sociální ubytovny, tam je dokonce bezproblémová okamžitá pomoc. Ale člověk se musí smířit, že bude žít ve špinavém pokoji, kde bydlí další osoby, z nichž některé byly ve vězení a někteří zase nemají ani základní hygienické návyky. V Brně jsou dokonce ve většině ubytoven v centru štěnice.

Špína, zápach a dlouhodobě nepracující kreatury se potácí po ubytovnách, které vlastní většinou kamarádi politiků ČSSD a ODS.

”Běžný člověk raději volí ulici, než ubytovnu” říká mi asi 52 letý muž, ležící u obchodního centra na lavičce. Dále mi vyprávěl o svém osudu, že pracoval jako zvukař a zničila jej jediná exekuce, po které mu byly zastaveny veškeré příjmy a vybílen byt i konto v bance a mzda. Pak raději odešel z domu, aby nepoškodil manželku a děti. Žil v ubytovně, ze které utekl poté, co mu její obyvatelé rozkradli boty a bundu. Dnes je na ulici a žádosti o pomoc na jídlo již vzdal.

Kamarádi ČSSD se za poslední roky řádně napakovali, protože v ubytovnách bydlí až 5 osob v jednom pokoji a úřady práce za ně majiteli ubytovny bez problémů platí 5000 korun měsíčně.

Ovšem na druhé straně jsou zákonem doslova terorizováni jak soukromí pronajímatelé, tak i lidé v nouzi, kteří potřebují bydlet a hledat práci. Pomoci se v ČR jako slušný člověk nedočkáte, ale asociální kriminální typy lidí berou všechny dávky dál a pracovnice úřadu práce například v Brně, s nimi komunikují jen formálně – příchod – podpis – odchod. Pokud jste ale bývalý pracující a jdete žádat o dávku na bydlení, dostanete stoh papírů, které majitele bytu doslova vyslečou do naha.

Jde o to vytlačit lidi do ubytoven a sebrat výdělky soukromým pronajímatelům bytů a částí svých bytů, nebo domů. Přitom v soukromém bydlení je většinou čistota, komfort a soukromí a majitelé dbají na pořádek a to, aby agresivní a opilí nájemníci neobtěžovali ostatní slušné bydlící.

Ovšem úřad práce brání poskytnout příspěvek na bydlení a pokud bydlíte bez smlouvy, nedostanete dokonce ani na jídlo! Lidé tak shání práci mnohdy zcela bez peněz a nemají ani na jídlo a dojíždění do práce, nebo na obtelefonovávání zaměstnavatelů a na internet.

Úřady práce to nezajímá, vyplácí jen ”bezproblémovým” dlouhodobým nezaměstnaným.

Tento systém zcela znemožňuje návrat do pracovního života všem slušným lidem, kteří se do nouze dostanou třeba jen jednou v životě. Stát se to může každému, že nesežene práci okamžitě. V České republice má ale slušný člověk, který do té doby pracoval, smůlu.

Sociální systém hrne všechny do stejného pytle a je jedno, zda jsi pracoval 25 roků, nebo jsi celoživotní flákač – všem poskytují stejné dávky a naopak jsou na tom lépe ti flákači.

Vláda se dnes snaží na poslední chvíli protlačit zákon o sociálním podnikání, aby uspokojila své sponzory – majitele ubytoven.

Úřady práce nadále sekýrují majitele bytů a domů a nešťastní žadatelé o pomoc se stohem formulářů zoufale zbytečně postávají před kanceláří. Mimo formulářů a požadavků na detaily o hospodaření a platbách majitelů za byt, praktikuje úřad práce také tzv. ”inspekční návštěvy”, které probíhají tak, že do domu přijde pracovnice úřadu práce a obzvoní všechny nájemníky kolem, kterým sdělí, že hledá pana, či paní XY z důvodu šetření pro poskytnutí sociální dávky. Celý dům pak ví, že konkrétní osoba bere dávku a konkrétní majitel pronajímá byt. Úřady práce nectí soukromí a nepomáhají žádným způsobem.

Celá situace je snadno řešitelná, podíváme-li se na logická řešení sociální pomoci v ostatních státech EU. Adresné dávky, které pomohou překlenout krizi a vrátit se co nejrychleji do pracovního života – tak to funguje všude, kromě České republiky, kde je tomu tradičně naopak.

Tady ale jde o pouhou šikanu pronajímatelů a o přihrávání dalších ”klientů” majitelům špinavých a předražených ubytoven. Například majitel ubytovny, kde je 8 pokojů a na každém bydlí 4 lidé si přijde měsíčně od úřadu práce na 160 000 Kč a ročně tak získá 1 920 000 Kč. Pokud by tito lidé však žádali o dávku na bydlení v bytě, kde by bydleli sami na pokoji, byla by cena stejná. V Brně lze za 5000 korun i méně, sehnat pronájem slušného pokoje, nebo za 7000 Kč i celý byt 1+kk.

ČSSD sice končí jak řádné období, tak ale i díky vládní krizi i funkčnost vlády, ale zákon o sociálním podnikání protlačili hned, aby zákon vstoupil v účinnost ještě do konce volebního období.

Jde pouze o kšeft. Slušný člověk, který je v nouzi a potřebuje okamžitou pomoc, aby mohl zase žít jako člověk, nemá šanci, díky dlouhodobé politice ČSSD a ODS.

Karel Fleischer

Místopředseda SPR-RSČ Miroslava Sládka

Lídr JM kandidátky do Poslanecké sněmovny