Velmi mě potěšila slova generálního ředitele Správy železnic, který mě označil za „otce tohoto projektu“. Ale je to pravda jen z části. O rekonstrukci usilovali představitelé Vsetína již téměř 50 let. Neúspěšně. A patřím mezi ně i já. Už když jsem byl starostou v letech 1998-2006, tak jsme s místostarostou Jardou Kudlíkem vynaložili stovky hodin a cest do Prahy k prosazení rekonstrukce nádraží. Tehdy jsme byli neúspěšní.
Pro vás, kteří to zde neznáte, je vsetínské nádraží jako stvořené pro natáčení historických filmů z minulého století, kdy musíte méně pohyblivé osoby vytláčet do vlaku.
Až v roce 2015, když jsem se stal opět starostou a měl za sebou senátorskou a vicepremiérskou zkušenost, jsem uměl tuto akci spolu s ostatními vsetínskými nadšenci prosadit. Za všechny bych vyzdvihl tehdejšího poslance za ČSSD a člena Podvýboru pro dopravu Petra Kořenka. Myslím, že tak by měla vypadat spolupráce členů Parlamentu z regionu, kdy senátor s poslancem z různých politických stran svorně usilují o prosazení věci bez ohledu na stranické dresy.
Velké poděkování patří také mému nástupci Jiřímu Růžičkovi. Projekt převzal a tlačil jej dál. Kdyby se choval jako mnozí noví hloupí politici, kteří hned po nástupu prohlašují, že vše co nevymysleli oni, je špatné a musí se zrušit, tak by projekt čekal dalších 50 let.
Zvykli jsme si nadávat na všechny úředníky. Tady se však ukázalo, že dobrá myšlenka a smysluplný záměr si jich mnoho získal a pomáhali nám v jeho přípravě a prosazení. Viděli totiž, že to myslíme vážně a nedělají práci pro práci a do šuplíku.
Brzy bude nastupovat nová vláda. Poradil bych jim, čím se řídím i já. Ať už jsem vedl město, ministerstvo nebo kraj, nikdy jsem se nesoustředil primárně na výměnu úředníků. Nejdříve je jim potřeba představit cíl, správně je k tomuto cíli vést a pak se ukáže, že mnozí z nich jsou odborníci, kteří rádi pracují, a ti ostatní odpadnou cestou. To se mi podařilo také při projektu nové nemocnice ve Zlínském kraji, bohužel tam žádný osvícený „Růžička“ po mně nepřišel…