Pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Ten příspěvek pana předsedy Vystrčila pro mě, teď to myslím bez ironie, je velmi zajímavý. Je velmi dobrý proto, že pan předseda, ať už chtěl nebo nechtěl, spojil tento bod, který projednáváme, s bodem 21, to je strategický plán, český strategický plán, a bod 25, to je sdělení Komise. Jednotně proti covidu.
Vzpomínám to proto, že tak jak máme jednotlivé tisky, tak jak jednotlivě, tedy separátně v tomto smyslu projednáváme jednotlivé body, tak ony patří k sobě. To znamená, že abychom se dobrali nějakého dobrého výsledku, abychom všichni pochopili, jak ta materie půjčit si takové peníze je široká a na co, tak bychom měli spojit dohromady de facto tyto body, jejichž závěr potom bude v nějaké vzájemné závislosti, a nepůjdou proti sobě.
Já si vzpomínám, když jsme mluvili o tom, že náš příspěvek EU je teď, myslím, že to je těch 77 miliard korun, tak si vzpomínám, že před 10 lety nebo 11 lety to bylo přesně o 50 miliard korun méně. Není to dáno jiným výpočtem, je to hlavně dáno tím, o kolik vzrostl HDP České republiky. V tomto smyslu musíme nazírat na těch dalších 35 let.
Náš výbor, tedy evropský výbor, se tímto tiskem zabýval poměrně podrobně. A to proto, že tam jsou právě některé záležitosti, které nás zajímaly. To, co říkal pan předřečník, tedy pan předseda Vystrčil, to počítání, že nás čeká těch 35 let, tak ono to není tak, že se to bude splácet za 35 let, to se má splatit do 35 let. Tím pádem já pevně věřím, protože všichni aspoň odtud vypadáte poměrně zdravě, ale je to možná těmi náhubky, ano, i pan senátor Fischer, tak my to díky bohu, já jsem fakt velmi rád, že my to zažijeme, to splácení. Tak bychom se taky měli dívat na to půjčování.
Tady si dovolím učinit připomenutí, z mé strany je to jistě jízlivá poznámka směrem k Senátu, tedy k nám všem, včetně mě, my jsme také schválili zrušení superhrubé mzdy, bude nás to stát 130 až 150 miliard korun, které zaplatíme, tedy které nedostaneme do rozpočtu, budeme se s tím muset vyrovnat jinak.
Jestli víte, ta, nevím, jak se jmenuje teď přesně, ta Národní ekonomická komise avizovala již několikrát za posledních 14 dní v celostátních médiích, že se budou muset upravit daně, tzn. že se budou muset zvýšit tak, abychom své závazky dokázali splácet. Když jsme projednávali tehdy tu materii, kde jsem tady vyjadřoval svůj zásadní nesouhlas s tím, abychom teď rušili superhrubou mzdu, byť si myslím, že je to nesmysl, že je potřeba to zrušit, ale měli jsme to udělat v dobách ekonomického růstu, tak jsem se tehdy zeptal na splácení. Vzpomínám si velmi dobře, že paní ministryně k mému překvapení poměrně přesně a pohotově byla připravena, odpověděla mi, jaký plán splácení je. Myslím si, že ten plán na těch 750 miliard, já se těším na tu odpověď, jak bude zahrnuto... Ono to není... Ta částka je samozřejmě rozdělena. Já si to uvědomuji. Ale těším se, jak nám to řekne, a pak možná to počítání, které tady bylo řečeno, bude dobré doplnit tím, v nějakém tisku, o který bych možná mohl Senát požádat, co to znamená, když naplníme tyto vize, to znamená tu ztrátu neboli ten nedovýběr, ten dluh z minulého roku je, tuším, 340 miliard. 320 jsme plánovali na rok 2021, ale bude z toho právě díky superhrubé mzdě a jiným okolnostem asi 500 atd., jak to tady bylo řečeno, tak si myslím, že to není vůbec nic těžkého, dokonce vůbec ani ne nic nepochopitelného. Když dostaneme materiál, ve kterém vláda či ministerstvo financí samozřejmě, potažmo, nám předloží, když tyto ztráty máme, tohle si musíme půjčit, budeme dlužit, tak co při zapojení ostatních peněz, tedy jaké očekáváme roční splátky. A to proto, že mi přijde, že projednáváme pořád jenom tisky, kam ty peníze dát, do jaké ochrany čeho. Dneska ráno se ještě sešel evropský výbor, abychom schvalovali jeden z materiálů, který budeme projednávat. Tam jsme se bavili o tom, že ještě to usnesení není v pořádku, protože by tam mělo být, teď si vzpomenu, myslím, že tam je navíc hrazení bystřin, to by tam nemělo být, mělo by tam být něco jiného. Tento materiál sám, tady to bylo řečeno, myslím, že paní ministryní, sám sbírá ty peníze z evropských států tak, že navrhuje to necelé, myslím, že je to 0,8 eur za plasty, to znamená, že... O tom jsme také na výboru mluvili, že, aspoň z mého pohledu to je jeden ze zajímavých údajů, protože čím víc stát bude dbát na to, aby plastů měl méně, tak tím méně taky bude platit. To znamená, je to záležitost v závislosti, která je asi potřebná. Pro nás, jak se zdá, s ohledem na plasty, které u nás vytváříme, v odpadu, ČR v současné době by na tom nemusela být tak špatně, protože jsou státy, zvlášť ty bohaté státy, které mají na jednoho obyvatele zcela jistě více tohoto odpadu a podobně.
Já bych na závěr rád poprosil paní ministryni, jestli bychom mohli dostat v tom celém komplexu dluhů, které budeme mít, a pořád se bavíme jenom, na co je potřebujeme, co z toho vytvoříme, jestli bychom mohli dostat jako Senát nejenom odpověď, ale materiál, který řekne: Ano, počítáme v tom roce, v tom roce, v tom roce, zaplatíme a splatíme tolik.
Ta poslední věc, ano, sice je pravda, že se státním rozpočtem se musí vypořádat Poslanecká sněmovna, Senátu vůbec tato materie nepřísluší, nicméně nám přísluší ta materie evropská, což, jak se zdá, už je téměř jedna k jedné. Nicméně to zapojení splácení nemůže být odděleno od našeho státního rozpočtu, takže zase to bude jenom v Poslanecké sněmovně. Proto bych rád tedy požádal o ten materiál, jak budeme všechny naše dluhy splácet. Děkuji za pozornost.
