Dobře, děkuji, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jsou tady dvě věci, na které chci upozornit. To je ta spravedlnost, či nespravedlnost ve výběru pojistného a stanovení, kdo vlastně co zaplatí. Tam samozřejmě, jestli se velmi často mluví o tom, jak podpořit ekonomiku, tím nemyslím jenom dnes, ale kdykoli předtím, tak se srovnává – to všichni asi znáte – cena práce. A cena práce dneska, v ní je samozřejmě obsaženo i pojistné na veřejném zdravotním pojištění, tzn. že určité skupiny pracujících doplácejí za ty skupiny, které z veřejného zdravotního pojištění čerpají víc. A ten, kdo za ně má platit, to je stát, tak to nedělá. Jinými slovy, stát tady přenáší zatížení na některé skupiny pracujících.
Samozřejmě ti to musí zaplatit vždycky, protože pak z daní nebo z veřejných rozpočtů stejně stát potom platí. Ale jistě by bylo spravedlivější, kdyby to činil tímto způsobem. Takže ten apel, který tady zazněl od kolegů, tak si myslím, že je velmi správný, aby vláda přemýšlela o tom, jak ten systém učinit průhlednější, ve smyslu spravedlivější.
A pak bych rád upozornil na jednu věc, která je nesystémová a je tím pádem velmi špatná. A to je, že když máme veřejné zdravotní pojištění, které alokujeme do zdravotních pojišťoven, které nakupují práci, neboli objednávání tu službu u nemocnic, tak tam stát, pojišťovny tedy, ale ministerstvo zdravotnictví svou vyhláškou sice za poslední roky, to musím uznat i panu ministrovi, se snaží nespravedlnosti, které tam byly velmi očividné, tzn. že rozdíly mezi tím, kdo za stejný výkon dostává jaké peníze, tak ty rozdíly byly velké. Samozřejmě nejvíc čerpaly fakultní nemocnice. Tím si stát pokrýval to, aby jako zřizovatel je nemusel příliš možná dozorovat, či možná posléze doplácet. Protože povinností zřizovatele příspěvkových organizací je, aby sanoval jejich ztrátu.
Ale u nás je systém zaveden tak, nebo deklaruje se, že u nás je systém zaveden tak, že tady máme pojišťovny a ty platí nemocnice, neboli všechny zdravotní výkony, které jsou potřeba. Nejsou to tedy jenom nemocnice, je to primární sféra, praktičtí lékaři, ambulantní, dentisté apod. A tady si myslím, že dochází sice ke zlepšování, ale jak jste si všimli, tak předevčírem vláda špatné hospodaření jimi zřizovaných nemocnic vyřešila tím, že vzala z veřejných rozpočtů pro nás všechny vzala peníze a sanovala ztráty, které byly vytvořeny především tím, že buď se ve fakultních nemocnicích špatně hospodařilo, nebo dokonce kradlo atd. Prostě sanovala tuto ztrátu. A to mi přijde, že je velmi nespravedlivé. A hlavně nesystémové, protože všichni ostatní jsou vedeni k tomu, aby hospodařili tak, aby jim stačilo to, co dostanou od zdravotních pojišťoven.
To, že tomu tak vlastně téměř není, že se ten systém tak jenom tváří, protože v zásadě na investice do nemocnic většinou jejich zřizovatelé, anebo vlastníci doplácejí – v tomto smyslu myslím kraje, města, ale i soukromé subjekty, tak většinou doplácí, protože systém ještě takto nastaven není. Ale je dobře, že při projednávání tohoto zákona výbor a jednotliví zpravodajové na tyto věci upozornili. Protože jednotný a spravedlivý systém pro všechny povede potom k tomu, aby někteří bezbřeze nečerpali. A jak vidíte, teď k tomu dochází. Bohužel k tomu přispěl pan ministr i mnozí jiní členové vlády, i pan premiér, kdy v souvislosti s koronavirovou infekcí a pandemií, která tady je, tak se ad hoc selektivně mluví o tom, jak je potřeba některým skupinám ve zdravotnictví přidat. A zapomíná se na ty ostatní, jako by tady byl největší problém a největší řekněme riziko bylo jenom při této infekci. Máme tady jiné infekce, máme tady choroby, o kterých pochopitelně víme, které jsou smrtelné, a tam zdravotníci pracují také. A ten systém je dneska hodně vyostřen.
A samozřejmě prohlášení představitelů vlády o tom, že tu máme přispět někomu 1500 Kč/h, protože pracuje v nějaké přímé zátěži, a ti ostatní, co tam pracují, tyto peníze nemají. To, že tady nemocnice v Motole vyhlásí ústy pana ředitele, že oni budou platit své zdravotníky takto, tak tam všechny ztráty, které vzniknou, tak vlastně bude sanovat stát jako zřizovatel.
U nás, tzn. u krajů a těch ostatních nemocnic i dalších zřizovatelů se musí podílet obecní nebo krajský rozpočet, ale deklarováno je – a tak je to tedy správně, že zřizovatelé by neměli sanovat tyto záležitosti. Ani dokonce nemohou, protože provozní záležitosti jsou záležitosti čistě té společnosti, která nemocnici provozuje. A ta by měla mít dost prostředků ze zdravotního pojištění. To znamená, to, co dnes děláme, jde správným směrem, ale pak jde ještě o to, aby vláda tento krok doprovodila svým chováním také k tomu, že všichni podle jednoho systému budou placeni. A tím pádem si nebudou ani závidět, ani tady nebude ta nespravedlnost, která teď tady leží. Děkuji za pozornost.
