Pojďme si představit, že zde existují dvě společnosti, které se díky stavu na trhu, dostaly do potíží. Jejich příjmy nedosahují výše jejich výdajů, nebo chcete-li, jejich výnosy jsou nižší než náklady.
V té první, se hledají úspory a začínají se okamžitě rušit a omezovat zbytné výdaje. Vedení společnosti odloží nákup nových osobních automobilů, asistentky přichází o kupóny do salonů krásy, služební telefony u managementu se již nemění po týdnu, ale po dvou, na služební cesty se nelétá první třídou, ale turistickou. Nic, co by mělo dopad na většinu zaměstnanců či dokonce klienty a svým způsobem to podpoří i morálku, neboť vedení jde příkladem. Hledají se nové pracovní postupy k vyšší efektivitě práce, provádí se audit administrativních procesů , vybírají se noví a levnější dodavatelé energií a surovin. Mění se cenová politika i marketing. Pejsánek manželky pana ředitele sice nepřestává chodit do psího salónu na čištění drápků, nicméně ohrožuje tím rodinný rozpočet nikoliv firemní.
Je zde evidentní snaha výdaje a příjmy, alespoň vyrovnat. Přesto, že většina zaměstnanců musí pracovat více, za stejné či za menší mzdy, je firma zachráněna a lidé o práci nepřišli.
V druhé společnosti, je to trochu složitější. Vedení firmy není jmenováno na základě své produkce a výsledků, ale na základě popularity u zaměstnanců. Rozhodli se bojovat s nepřízní trhu investicemi. Vyřizují si v bance úvěr, ale na místo investic do IT či výrobních technologií, se v rámci budoucích „úspor“ vrhají na uteplení budov. Lidé jsou nadšeni, všichni mají práci, lezou po fasádách jako pavouci a dokonce některým pavoukům bylo i přidáno na mzdě. Bohužel se ukázalo, že úspora na vytápění, není schopna ani zaplatit úroky z úvěru, který se na uteplení pořídil, o splátkách nemluvě. Vedení tento „momentální“ problém řeší pořízením dalšího úvěru, kterým chytře počne splácet ten první. Zaměstnanci jsou nadšení a tleskají, společnost sice již nic nevyrábí, protože o jejich zastaralé a drahé výrobky nemá na trhu nikdo zájem, přesto však mají všichni spoustu práce s vysazováním nových stromečků, které zlepší mikroklima ve fabrice. Pro správné PR, byla do vedení jmenována i jedna žena (v této chvíli hledá firma novou svačinářku).
Zde vzniká časovaná bomba. V tomto okamžiku, jsou na tom všichni dobře, tedy podobně, jako chlápek co vypadl z desátého patra. V druhém říkal: „ještě je to dobrý“.
V této chvíli dělá dluh České republiky 2 bilióny korun a ročně vydáme více než 70 miliard na úroky (na příští rok je plánován celkový schodek 110miliard). Tedy 70 miliard, ze kterých nemají obyvatelé této země žádný užitek! Nebýt toho, že Řecko a další země jsou na tom hůře, platili bychom na úrocích podstatně více. V této chvíli je na trhu zájem o naše dluhopisy a to tlačí úrokové sazby dolů.
Přesto, se v předvolební kampani jednotlivé politické strany předhání ve slibech, co vše pro voliče postaví, podpoří, kde a komu se přidá, kde a jak se bude investovat pro růst. Dozvídáme se, co vše je nutné regulovat, omezovat a danit. Dokonce budeme mít ministra sportu! Samozřejmě předpokládám, že bude mít své náměstky. Takový náměstek pro skiboby by se nám hodil.
Strana svobodných občanů naopak tvrdí, že je potřeba přijmout ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu a začít k němu směřovat, že je třeba rušit nepotřebné agendy státu a snižovat jeho výdaje. Snížit daně a ponechat lidem a firmám více prostředků, je nutné zrušit všechny nespravedlivé dotace, příplatky a daně, které pomalu činí naše firmy nekonkurenceschopnými na globalizovaném trhu.
Srovnání je čistě náhodné, až na Stranu svobodných občanů jsou postavy v příbězích smyšlené.
