Jak se dožadovaly respektu tehdejších vládnoucích stran! Jistě si to občané Prahy 11 dobře pamatují. A já také. Myslím, že jsou voliči dnes překvapeni stejně jako já. Všechno je jinak. A tím nemyslím změnu k lepšímu. Jen neuvěřitelný názorový a postojový veletoč! Udělalo ho nové vedení radnice. To, které v opozici něco chtělo a nyní není schopné z pozice vítěze nic nabídnout. Křičívali: Dejte! Chceme místa v komisích! Chceme se podílet na rozhodování! Chceme kontrolní výbor, abychom na vás mohli dohlížet! Jenže pak vyhráli volby. A místo, aby dávali, dupou umíněně nohama a říkají: Nedáme! Vy jste taky nedali, tak co! Takhle vzniká šikana na vojně a ve škole. A v politice. Jenže v té jde ještě o něco dalšího. Jde o voliče, pánové a dámy v čele úřadu, o obyčejné lidi, kteří chtějí věřit slovům, ať už padají před volbami nebo po nich. Jejich víra nyní musela dostat pěkně na frak. Nic z toho, co jste vydávali za svá přesvědčení, nepřežilo vaše vítězství ve volbách. Za jediný volební víkend se změnily vaše postoje o 180°. Udělali jste čelem vzad. Což v překladu znamená, že jste se ke svým voličům otočili zády. Naznačujete jim tím, jak malý obsah měla velká slova, když jste usilovali o jejich hlasy? Chcete je přesvědčit, že to, co jste tak často a rádi kritizovali, se vám zalíbilo? Jsem nováček. A stejně jako voliči bych si přál více politické kultury při našich jednáních. Nemusíme se mít rádi a určitě nebudeme mít na dané problémy stejné názory, ale buďme k sobě slušní. Není mi dvacet let, takže už mi nestačí poslouchat hesla „s kmotry se nekmotříme“. Zažil jsem politiky, kteří taky bojovali proti kmotrům, aby pak nechávali sledovat své manželky. Zažil jsem lidi „křišťálově čisté“, kteří nakonec až tak křišťálově čistí nebyli. Zastávám názor, že ukázaná platí. Tak pojďme začít. Třeba tím, že na rozdíl od pana Lukeše počkáme na rozhodnutí soudu o vině, či nevině obviněných zastupitelů. Jemu v podstatě nezáleží na tom, jak to dopadne, už je odsoudil. Nevím, jestli si může politik dovolit takové prohlášení na veřejné schůzi zastupitelstva. Když nebude rozhodnutí soudu respektovat zastupitel, jak to můžeme chtít po občanech? Nezapomínejme, prosím, jak snadné je někoho pošpinit a jak je skoro nemožné ho pak očistit. Buďme tedy umírnění v soudech o charakteru druhých, aby jednou někdo stejně hloupě, bez znalosti věci, nebo z pouhé nenávisti nesoudil a nešpinil nás.
Petr Sýkora, zastupitel za Jižní Město – náš domov