V tomtéž rozhovoru ale také zaútočil na prezidenta Pavla. Jeho cestu na motocyklu do Selbu označil za frajeřinu. Je to pravda. Buďme rádi, že máme prezidenta frajera a nikoliv nudného a namyšleného, starého a zapšklého dědka.
Pak mu ale vytkl ještě něco. Byl prý “šokován”, že prezident Pavel poděkoval Berndu Posseltovi za jeho přínos k česko - německému smíření. Kdokoliv sledoval politiku Bernda Posselta a jeho výroky v posledních deseti letech tak ví, že se opravdu poctivě a také úspěšně snažil nasměrovat Sudetendeutsche Landsmannschaft ke smíření se starou vlastí a ke spolupráci s Čechy. Jsou o tom nespočetné doklady. Že nadále odsuzuje Benešovy dekrety je pochopitelné a popravdě řečeno, nikdy jsem nepochopil, proč např. horníci z Mostu či pošumavští sedláci, které tak krásně popisuje Karel Klostermann, měli pykat za nacismus, se kterým mělo co společného jen málo z nich. Samozřejmě, že jsme to v poválečné době zneužili a naše krajany vyhnali.
Že bychom ale dnes, osmdesát let po druhé světové válce a zločinech, které se staly během ní a také po ní, když jak pachatelé, tak oběti jsou téměř všichni na onom světě, měli sveřepě setrvávat na stanovisku z roku 1946, je strašlivé. Ostatně, jiný bývalý prezident, Miloš Zeman, svého času podotkl, že “jen idiot nemění názory”. V tom měl pravdu.
Vždyť třeba hrabě Šlik, který byl jako první přiveden na popraviště před Staroměstskou radnicí v roce 1621, vědec Gregor Mendel, matematik Bernard Bolzano, ale i např. Prokop Holý patří k velkým osobnostem českých dějin. Samozřejmě, kdyby byli v té době naživu, byli by v roce 1945 odsunuti, neboť to všechno byli čeští Němci. Podle Klause bychom je ani jejich potomky dnes zřejmě neměli oceňovat.
