Je to vždycky hezké, když člověk může někomu vynadat. Ale nadávali mi tak, že jsem měl dojem, že ani pořádně nečetli, co jsem řekl či napsal. Zdá se, že vycházejí z předpokladu, že jsem do Čech pozval všechny kmeny Afriky a Asie.
Tak abych v tom udělal jasno, ještě jednou opakuji. Vzhledem k veliké vlně imigrace do Evropy především přes Středomoří a otázce, kterou klade předseda Evropské komise Juncker, jestli mají býti uprchlíci rozděleni podle kvót, neboť je pravda, že pro přímořské státy, jako je Řecko, Itálie a Španělsko, je to břímě už poněkud veliké, je nutné se nad tímto problémem vážně zamyslet.
Nejsem příznivcem kvót, ale bohužel jsem zjistil, že Ministerstvo zahraničí společně s vládou nevytvořily žádnou imigrační strategii. Když nastane problém, ať je to hospodářská krize, nebo povodeň, nebo v tomto případě imigrační vlna, tak se rozumné vlády posadí a vypracují strategii. Možnosti, jak se s tím problémem vypořádat.
My jsme, ačkoliv už se v posledních letech tato imigrační vlna zvedá, dělali pštrosí politiku. To se nás netýká, to odmítáme, s tím nechceme mít nic společného. Prostě jsme přesvědčeni, že když ten problém nechceme řešit a nebudeme se jím zabývat, že se nám vyhne.
Samozřejmě je to omyl. Prozatím jde hlavní vlna imigrace do bohatých evropských států, jako je Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Švédsko a podobně. Z pochopitelných důvodů se zatím vyhýbá státům, které nemají tak příznivé podmínky, neboť samy ještě nejsou tak bohaté. K těmto zemím patří také Česká republika.
Ovšem díky píli našeho obyvatelstva, schopnostem našich inženýrů a dělníků, rozvinutým službám a oproti snahám některých našich vlád, blahobyt u nás stoupá. Je to rok od roku patrnější. Tudíž brzy nadejde okamžik, kdy se přiblížíme životní úrovní našich západních sousedů a pak nás, obávám se, šumavské hvozdy i břehy řek Dyje a Moravy před silnou imigrací neuchrání.
Prozíravá vláda by se tím dávno zabývala a vytvořila strategii, jak tomuto problému čelit a připravit plány do budoucna. Tento problém jsme jako malé děti odmítali řešit a obávám se, že budeme brzy muset dělat věci, které nás netěší. Odmítli jsme svého času syrské křesťany, kteří byli první na řadě a kteří jsou nám vzděláním a kulturou poměrně blízcí.
Pobavilo mě, když jsem četl, že sem budou migrovat křováci a pastevci. Dotyčný by se měl podívat do dějin. Zjistil by, že syrský Damašek je jedno z nejstarších měst na světě, a když byly jak Damašek, tak jako Bagdád, světovými kulturními centry a sídly vzdělanosti, tak se ještě naši předci, pobývající zřejmě na území dnešní Ukrajiny, živili podobně jako Asterix a Obelix.
Je sice teoreticky správné, že bychom příčiny této imigrace měli odstraňovat tam, kde jsou tito uprchlíci doma. Pokud ovšem jak v Sýrii, tak v Iráku zuří válka, tak tam velké možnosti nevidím. A mohu si taky představit pobouření, kdyby česká vláda a Svaz průmyslu a obchodu rozhodly, že aby odstranily příliv uprchlíků z Afriky, přestěhují některé odvětví českého průmyslu s vysokým počtem dělníků do Afriky, aby v něm tamní obyvatelstvo mělo možnost pracovat.
Neboť nevzniknou-li nová pracovní místa v těchto zemích, tak bude imigrace přetrvávat. Jen připomínám slavnou písničku Osvobozeného divadla o tom, že „nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ Dokud tam bude hlad a bída, imigrace nebude ustávat. Nemá smysl před tím zavírat oči. Smysluplné je vytvořit strategii, jak s tím zacházet, neboť problém, před kterým se budeme schovávat, nás tak či onak převálcuje. Musíme sami vědět, co chceme, a pak ten problém lze zvládnout. To, o čem jsem mluvil, byly důvody imigrace a jak se s nimi vypořádat, tudíž mi připadalo, že to ohromné pobouření je poněkud komické, neboť bylo namířeno proti něčemu, co jsem ani neřekl.
P.S. Napsal jsem, že Rakušané v kritických dobách po maďarské revoluci, po srpnové okupaci v roce 1968 u nás a po vyhlášení stanného práva v Polsku přijali velké množství uprchlíků a zachovali se velice velkoryse. To ovšem rozčílilo spoustu lidí. Chtěl jsem pouze poznamenat, že se některé národy v případě nouze chovají poněkud slušněji.