V Karlovarském kraji chybí více jak tři desítky lékařů, v celé republice tomu je 826 lékařů. Karlovarská krajská nemocnice se rozhodla problém řešit spoluprací s lékaři z východních zemí jako jsou Rusko, Bělorusko nebo Ukrajina. Novela zákona, která zlehčuje  podmínky k získání a uznávání specializací pro lékaře by jí to mohla ulehčit.

Novela, ve které se počítá, že by lékaři ze zemí mimo EU mohli skládat teoretickou část zkoušky profesní způsobilosti v jiném jazyce jak českém  je připravena k projednání v Senátu. Složením aprobační zkoušky pak lékař může vykonávat praxi  i přesto, že nemá znalost českého jazyka. Může se tak klidně stát, že se pacient ocitne v situaci, kdy se s lékařem nedorozumí a vznikne tak mezi pacientem a lékařem jazyková bariéra, která může mít i fatální následky.

V současné době musí lékaři přicházející ze zemí mimo EU složit aprobační zkoušku v českém jazyce a doložit diplom z lékařské fakulty. Na složení aprobační zkoušky mají lékaři 5 měsíců. Podle novely zákona mohou lékaři přicházející ze zemí mimo EU pracovat bez odborné zkoušky rok a pak ji mohou skládat v jiném jazyce než českém.

Z praxe mohu potvrdit, že mnoho lékařů z východních zemí se sice v praxi česky naučí, ale ani po několika letech nejsou schopni odbornou zkoušku vůbec složit, jelikož jejich znalosti jí vůbec nedosahují  a tak pracují pod odborným dohledem. Jsou mezi nimi lékaři, kteří mnohdy nerozeznají rozdíl mezi antibiotiky a chemoterapeutiky.

Česká lékařská komora vidí novelu zákona jako hazard. A mě nezbývá nic jiného než souhlasit. Otázkou je zda by se pravidla pro lékaře cizince neměla spíše zpřísnit a měli bychom si více vážit kvalitních českých lékařů, kteří by měli mít takové podmínky, že nebudou nuceni odcházet do zahraničí.

Každá mince má dvě strany. Zákon na jedné straně ulehčí podmínky zahraničním lékařům a možná tak vyřeší personální krizi, na druhé straně je otázkou, zda nedojde k poklesu úrovně zdravotní péče a jediný kdo na to doplatí je pacient, tedy každý z nás.