Před rokem 1989 jsme měli kvalitní školský systém, který zajišťoval vzdělání většině populace. Tento systém naučil děti psát, číst což jsou věci, které v praxi využijete nejvíce. Dnešní modernější způsob výuky číst, psát a kupecky bez kalkulačky počítat ve valné většině neumí děti naučit. A proto je obtížné je naučit cokoli dalšího.
Základní problém je v celkové koncepci základního a středního školství. Děti musí škola bavit, musí se k nim přistupovat individuálně a hledět na jejich specifické potřeby. Základní školy jako celek selhávají. Školní vzdělávací programy považují biflování za hloupé. S algebrou či vyjmenovanými slovy se tak žáci jen zdvořile seznámí, ale učivo se pak již zpravidla neprocvičuje, neboť by to zavánělo memorováním. Zrušení tzv. speciálních škol, kde se žákům mohli věnovat odborníci, ke zkvalitnění školství také nepřispělo. Tito žáci jsou dnes zařazeni do běžných tříd a věnují se jim asistenti, kteří nemají vůbec odborné vzdělání.
V případě středního školství s maturitou se z původně výsadních oborů stává záležitost, na kterou má student právo. Maturitní vzdělávání je dnes protěžováno, tím školy musely jít s požadavky na studenty dolů. Kdysi některé učební obory byly povýšeny na obory maturitní. Některé školy mají problém ročníky otevřít a z toho důvodu berou žáky, kteří by se na tyto školy vůbec nedostali. Následek toho všeho je, že žáci, kteří nejsou studijní typy se perou se středoškolským učivem na úkor praxe, takže ve výsledku neumějí pořádně ani jedno. Středních škol a Gymnázií zvláště pak těch víceletých, které stahují děti už ze základních škol je tak mnoho v kraji ku počtu potenciálních prváků, že berou často kohokoliv, aby vůbec otevřely ročník a tím naplnily úvazky učitelů.
Další problém je, že vzdělání dnes není ceněno jak tomu bylo dříve. Dnešní společnost více obdivuje youtubera než lékaře nebo učitele a to se také někde musí projevit. S úpadkem vzdělání upadáme i společensky. Dnes jsou úspěšní ti co mají ostřejší lokty než ti co úspěšně vystudovali.
Výsledek toho všeho je, že studenti chodí do školy neradi. Jediným jejich cílem je maturita z povinnosti. Vzhledem k tomu, že je škola moc nebaví, tak se někteří věnují při výuce něčemu naprosto jinému nejlépe chytrému telefonu. Pokud chce učitel zasáhnout, je naprosto degradován, jelikož na to nemá vlastně ani právo. Některé dnešní děti si svých učitelů vůbec neváží a taky aby ano, když si jich neváží někdy ani jejich rodiče. Máme mnoho víceletých Gymnáziích a středních škol, na kterých jsou studenti, kteří mnohdy nejsou studijní typy a tím se vytratil zájem o učební obory.
Centralizace škol a jejich přesun z malých obcí do velkých měst, což byl jeden z bodů 7. zasedání Zastupitelstva Karlovarského kraje neřeší příčinu, ale jen důsledek stále klesající úrovně našeho školství a pokud by k němu došlo bude mít zásadní vliv na vysídlení malých obcí, kde mnohdy absolventi škol našli také profesní uplatnění. Malé školy mají často ke studentům osobní přístup, který postrádají velké školy a mohou se tak věnovat studentům, kteří by se stěží začlenili do velkého kolektivu. Školství je nutné reformovat, ale tento návrh není řešením jádra problému.
