Ničení životního prostředí může být podle mezinárodního práva klasifikováno jako válečný zločin.

Nemluví se o tom tak často, ale války těžce dopadají i na přírodu. Nejinak je tomu u konfliktu na Ukrajině. Dnes je Mezinárodní den pro prevenci ničení životního prostředí ve válkách a ozbrojených konfliktech. Jak to na Ukrajině v tomto ohledu vypadá?

Kromě toho, že se z výbušnin uvolňují škodlivé látky, Rusové zasahují rozsáhlé průmyslové areály, úložiště ropy a plynu, čističky vody. Odtud unikají chemikálie a vsakují se do podzemní vody a půdy. V neustálém ohrožení jsou atomové elektrárny a úložiště jaderného odpadu. Aby toho nebylo málo, 30 % místních chráněných oblastí bylo zničeno. To vše má samozřejmě ohromné důsledky na budoucí kvalitu života Ukrajinců a bude velmi složité a drahé zásahy zvrátit. Některé zdroje uvádí, že obnova může trvat desítky let.

Ukrajina je pro celou Evropu (a nejen ji) klíčovým dodavatelem obilí. Ve chvíli, kdy je znehodnocená ukrajinská půda, je to problém nás všech. Už letos jsme na vlastních peněženkách pocítili, jaké to je, když se z Ukrajiny dováží méně pšenice.

„Je proto potřeba dál zvyšovat sankční tlak na Rusko a podporovat Ukrajinu, aby válka co nejdřív skončila. Rusko by po válce mělo být souzeno i za environmentální škody, které způsobilo,” říká pirátská poslankyně Klára Kocmanová.