Pro řadu nemocnic je situace už dále neudržitelná. Nemocný zdravotnický personál nahrazují vojáci, hasiči a dobrovolníci, kteří však nejsou schopní nabídnout odbornou péči kvalifikované zdravotní sestry nebo lékaře. V nemocnicích se ruší řada oddělení a zřizují se místo nich další a další covidová lůžka, která v jednotlivých zařízeních průběžně dochází a spolu s přístroji se narychlo dodávají do nemocnic, jež se už dostala na hranu své kapacity.

V Chebu například momentálně chybí 30 zdravotních sester, takže v současnosti nemocnici nezbývá nic jiného, než vozit pacienty do 180 km vzdálené Prahy, místo do německých nemocnic, které jsou od Chebu jen 60 km. Místa ubývají i na Pardubicku, ventilátory aktuálně chybí ve Frýdku Místku a příhraniční spolupráce by určitě byla řešením, jak současnou situaci lépe zvládnout a zbytečně neohrožovat životy pacientů.

AntiCovid Tým se jednomyslně shodl, že ministr zdravotnictví Jan Blatný a ministr zahraničí Tomáš Petříček by měli s okolními státy tuto možnost co nejdříve projednat. Naši zdravotníci jsou v některých nemocnicích díky prudkému nárůstu nemocných nyní zbytečně stavěni před nutnost volby, komu dokážou nebo naopak už nedokážou poskytnout okamžité lékařské ošetření a musí jej transportovat do bezmála 200 km vzdálených zařízení.

Podle Vlastimila Válka, Víta Kaňkovského i Bohuslava Svobody - členů AntiCovid týmu, kteří jsou zároveň i lékaři, je celé zdravotnictví v extrémním vypětí, kdy je každý lékař nucen pracovat a rozhodovat se na základě svých odborných zkušeností. Momentální absence mezinárodních a příhraničních dohod o zdravotní pomoci během pandemie a nedostatečné odborné personální pokrytí nemocnic nesmí v žádném případě vyústit v žaloby na zdravotníky z důvodu zanedbání péče ve chvíli, kdy z kapacitních důvodů nejsou schopní poskytnout pacientovi dostatečné ošetření. I z toho důvodu je důležité, aby se Česká republika dohodla s okolními státy o vzájemné pomoci a aktivně chránila životy svých občanů.