„Jsme rozhodně pro zrychlení stavebního řízení i snížení byrokracie. Jenže současný koncept zanedbává veřejný zájem,“ říká k návrhu nového stavebního zákona první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dodal, že nová legislativa by nahrávala korupci, a to kvůli navrhované fikci souhlasu. „Úředník například pošle stanovisko do datové schránky a žadatel „se zapomene“ podívat do datové schránky, a pomůže se tím prosadit nějaký kontroverzní návrh,“ upřesňuje.
K novému stavebnímu zákonu se vyjádřil i první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL): „Není možné udělat ze stavebního řízení černou skříňku, kde se něco odehraje a nikdo nebude vědět co. Pouze ve chvíli, kdy se ponechají kompetence samosprávě, je na proces vidět. Kompetence samosprávy musíme ještě posílit - v procesu územního plánování i stavebního řízení. Dnes je totiž samospráva ve stejném postavení jako soused či občanské sdružení 3 lidí,“ říká a upozorňuje tak na další problém – vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by vzal pravomoci obcím.
Spojení agend v jeden úřad může mít také neblahý dopad na ochranu památek, přírody a krajiny. Poslanec Marek Výborný dodává: „Nelze to dělat za cenu ohrožení péče o památky a o ochranu přírody. Není možné, aby například vyjádření Národního památkového ústavu nebyla pro pracovníky stavebního úřadu závazná.“ Zvlášť nebezpečné je zavedení tzv. fikce souhlasu. Jde o situaci, kdy stavební úřad o povolení stavby nerozhodne v příslušné lhůtě, ale vytvoří se fikce, jako by stavbu povolil.
Před tím varuje Jan Čižinský z poslaneckého klubu KDU-ČSL a uvádí konkrétní příklad: „Úředník na stavebním úřadu, který může podepsat rozhodnutí, má před sebou plán bytového domu, u kterého chybí stanovisko hasičů. Myšlenka, že úředník povolí stavbu skrze fikci a následně někdo v tom domě uhoří, je nepřípustná.“