Zastupitel Václav Ebert (KSČM) se pak rozhořčil nad dalším problémem. „Zase na tomto jednání prodáváme byty v panelovém domě, kde jich zůstane šest městských. Město tak bude získaný nájem odevzdávat do fondu oprav SVJ a prakticky tak investovat do cizího majetku. Proč už nenastane změna?
Změna údajně nastane, neboť podle vedoucí odboru správy majetku města JUDr. Švecové privatizace končí a budou se prodávat už jen zbytkové byty. V Táboře tak po privatizaci zůstalo z původních 5400 městských bytů jen 3159. Ještě stovka se zřejmě prodá.
Na Ebertovu připomínku reagovala jeho kolegyně zastupitelka Růžena Novotná (KSČM), která chtěla informaci, kolik bytů města zůstalo po privatizaci domů v SVJ. Posléze se jí dostalo odpovědi, že jde o 320 městských bytů ve 100 SVJ. To je ovšem velké překvapení. Dosavadní odhady hovořily o 100 – 120 bytech. To vše svědčí z hlediska správy majetku města o nekompetentních postupech vedení Tábora při privatizaci bytového fondu.
„Dlouhodobě jsme v klubu zastupitelů KSČM kritizovali nesmyslně nastavená pravidla privatizace, kdy je možné nezprivatizovat některé byty v jinak zprivatizovaném domě a město na to doplácí značné sumy. Kdybychom vzali jen 3000 Kč nájmu průměrně, pak je to u nezprivatizovaných bytů kolem milionu měsíčně. Tyto prostředky by mohly být věnovány údržbě bytového fondu, případně výstavbě bytů sociálních pro mladé rodiny a seniory,“ uvádí Ladislav Šedivý.
Další otázkou je, že krátkodobý příliv peněz za prodané byty, byť statisíců do městské pokladny, je krátkozraký postup a stejně tyto peníze končí v mnoha případech jinde, než ve sféře bydlení. Privatizací projídáme v Táboře budoucnost svou a svých dětí. Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Lepší je podle zastupitelského klubu KSČM trvalý a stabilní příjem města z nájemného na mnoho let, než jednorázová suma z prodeje bytů.
OV KSČM TÁBOR
