Dále se podívejme na státní rozpočet. Loňský i letošní plánovaný schodek se od toho covidového příliš neliší. Rozdíl je snad jen v tom, že obdobné schodky se dají předpokládat na další minimálně tři roky. Když přicházela s výrazně schodkovými rozpočty předcházející vláda, řešila především možné sociální dopady pandemie, jejíž rozsah a trvání v té době nikdo nedokázal odhadnout, a vytvářela situaci, pro kterou tu v předchozích sto letech doslova nebyl precedens.
Ministr financí úplnou náhodou zapomněl do státního rozpočtu započítat 150 miliard na straně výdajů. Ano, slyšíte dobře, 150 miliard. Opomněl započítat 20 miliard na valorizaci penzí, 30 miliard na dopravní investice a 100 miliard na kompenzace elektřiny. Věta - rozpočtová odpovědnost je naší prioritou - tak ta je dokonale vyprázdněná. Pojďme se na závěr podívat na stanovisko Národní rozpočtové rady o hospodaření této vlády a jak tato vláda a ministr financí si udělali ze státního rozpočtu de facto trhací kalendář. Je to stanovisko z 8. prosince 2022 číslo 7/22 k vývoji hospodaření sektoru veřejných financí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky:
V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem ve výši 295 miliard korun. Celková plánovaná nerovnováha je však vyšší, neboť rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje. Hospodaření tohoto fondu v roce 2023 je tak předpokládáno s deficitem ve výši 30,7 miliard korun. Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. - Tady se bavíme o těch 20 miliardách korun, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány. Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu. Dalším rizikem na výdajové straně jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky. Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu. Na příjmové straně lze pak očekávaný zhruba 100 miliardový příjem z odvodů výrobců elektřiny a daně z neočekávaných zisků považovat pouze za kvalifikovaný odhad. Skutečný výsledek může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a opět také cenou elektrické energie v roce 2023. Národní rozpočtová rada chápe, že geopolitická situace a s ní související energetická krize vyžadují některé nestandardní přístupy. Nelze však zcela rezignovat na snahu o zajištění reálnosti a pravdivosti rozpočtové dokumentace, zejména pokud krizové situace trvají již třetím rokem a připravuje se rozpočet na čtvrtý krizový rok. K tomu Národní rozpočtová rada poznamenává, že nelze upřednostňovat dosažení formálně příznivějších deficitů státního rozpočtu za cenu vědomé nereálnosti jeho obsahu, protože je to v rozporu se smyslem a cílem samotného procesu rozpočtování. Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Podstatně bude také zkomplikován návrat na udržitelnou úroveň.
Kolegyně, kolegové, já vím, že jednáme už druhý den, ale zkuste o těch věcech popřemýšlet. Děkuji.
