Setkání se zúčastnili zástupci Ministerstva kultury, architekti, památkáři i občanští aktivisté. Většina diskutujících se shodla, že tyto památky, postavené ve druhé polovině minulého století, si památkovou ochranu zaslouží, nikoliv ovšem plošně. Všichni panelisté též vyjádřili naději, že povědomí veřejnosti o památkové ochraně se i díky aktivistům a odborné osvětě postupně zlepšuje, což se promítá i do zodpovědnějšího přístupu vlastníků objektů.
„Velice mě těší, že se mezi panelisty sešli lidé, kteří jsou z různých proudů a různých organizací. Jsem ráda, že publikum mohlo slyšet názory jak ministerstva, tak NPÚ, aktivistů, či architektů. Musíme ve spolupráci s odbornou veřejností hlídat, jak bude probíhat rekodifikace stavebního zákona. Aby nenastaly pesimistické scénáře a aby bylo naše kulturní dědictví zachováno a současně nebylo bráněno smysluplným stavbám,“ zhodnotila seminář jeho iniciátorka Lenka Kozlová.
Ministerstvo kultury v debatě zastupoval Vlastislav Ouroda. Zmínil například přetíženost úředníků památkové ochrany. Ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková zmínila stigma, které provází brutalistické stavby. Pro starší generaci mohou znamenat symbol doby nesvobody, ale z architektonického hlediska mají svou kvalitu. Z Fakulty architektury ČVUT přišla debatovat Klára Brůhová. Zmínila, že brutalistické památky jsou vzácné a reprezentují jednu epochu. Petr Zeman, pražský zastupitel, přišel za iniciativu Prázdné domy. Občanské aktivisty reprezentovali sourozenci Jan a Marie Kordovští, kteří se snaží zachránit karlovarský hotel Thermal.
