Uplynul den a analytici se nadále ptají, co se odehrálo během uzavřeného videohovoru Putina a Bidena, který trval dvě hodiny a pět minut? Velká politická hra nebo pokus o vyřešení karibské krize v Evropě v roce 2021?
Komentáře stran k charakteru a tónu jednání se různí. Kreml označil rozhovor obou prezidentů za upřímný a věcný. Bílý dům zase ústy poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana tvrdí, že se nejednalo o tradiční výměnu projevů, ale o skutečnou diskusi. Témata jsou známá – rusko-americké vztahy, hromadění vojáků na ukrajinské hranici, minské dohody, sankce... Jedna věc ale zůstává nejasná – může nyní Evropa dýchat volněji? O svůj pohled na věc se se Sputnikem podělil místopředseda KSČM Leo Luzar:
Stojíme na prahu nové studené války, NATO utahuje smyčku kolem Ruska a mnozí malí politici ještě menších členských států vyhrožují ozbrojeným konfliktem. Hledají se záminky, porušují dohody a nepsaná pravidla se stávají minulostí. Jde to tak daleko, že prezident Biden hovoří o tvrdé odvetě za útok Ruska na Ukrajinu, to ale prezident Putin popírá, a naopak hovoří o zárukách vedoucích k nerozšiřování NATO u hranic Ruska. Prý, má každý stát právo vybrat si s kým chce zbrojit a na koho chce střílet, říkají komentátoři okolo NATO. Jako by všichni zapomněli na karibskou krizi 1962, kdy si Kuba vybrala Sovětský svaz a chtěla rakety u břehů USA. To se Američanům taky moc nelíbilo.
Každé médium takzvaného svobodného světa se nyní předhání v hledání všeho špatného na předem označeném nepříteli. Kdy naposledy jste četli nebo viděli něco pozitivního na určeném nepříteli? Odpovězte si sami. Ale určitě se dočtete, že v obci na periferii Ruska nějaký Ivan v opilosti rozmlátil obchod, když mu došla vodka. Prostě cílená mediální válka ukázat nepřítele jako zemi upíra, necivilizovaný, bledý, poďobaný, krutý a bezohledný kód země vedoucí k válce. Rusové prý shromažďují armádu u svých hranic, ale američtí vojáci na Ukrajině jsou úplní mírotvůrci. Je třeba vyhrožovat ekonomickou blokádou a zrušením elektronických bankovních obchodu SWIFT, ale spíše to budou další dodávky amerických zbraní na Ukrajinu. Tím tuto oligarchy souženou zemi tak zadluží, že po generace bude splácet, ale hlavně bude na obojku svého pána. Tímto mocným pánem jsou pouze a jedině americké zájmy. To je hybridní válka v praxi, která je na pozadí této jistě důležité on-line schůzky. Zápalná šňůra ale bohužel již hoří a minimálně Ukrajina urputně rozdmýchává plamének, aby nezhasnul.
V této situaci je na těch, kteří mají červené tlačítko schopné vymazat stokrát všechen život na zemi, aby nezapomněli, že i jiné státy mají své A bomby. Je třeba hledat řešení vedoucí k jadernému odzbrojení v oblastech latentních i horkých konfliktů. Proto je i důležité, aby pánové Biden a Putin našli společnou řeč i v oblasti jaderných programů zemí Blízkého východu. Konkrétní dopady těchto rozhovorů poznáme později, co však můžeme s jistotou říci je, že ještě nejsme za vrcholem eskalace napětí ve světě a spíše jsme na začátku cesty hledání společných zájmů velmocí.
První oficiální informace z jednání nám však mnoho naději na rychlý posun k lepšímu nedávají, obě strany drží své úvodní stanoviska, a tak doufejme, že aspoň budou probíhat intenzivní konzultace mezi zainteresovanými a na další schůzku vrcholných představitelů připraví nové východiska, které umožní se trochu nadechnout a získat více optimismu pro budoucí vztahy mezi Ruskem a USA. Co je však zřejmé již dnes, je, že návrat ke studené válce nikomu neprospěje a ekonomické blokády se míjí účinkem a stávají se stejně bezpředmětné vůči dosaženému výsledku jako politické populistické gesta ohledně olympiády v Pekingu.
Zmínil jste koncentrace vojsk na obou stranách hranice s Ukrajinou, kvůli čemu se Evropa ocitla doslova na pokraji války. Ale kdo za to podle vás může především?
Hledat, kdo za to může, je nejlepší cesta do pekla. Musí se hledat společný cíl a zájem, který je schopen prolomit ledy. Neměli bychom, ovšem zapomínat na to, že již nejsme v bipolárním světě po druhé světové válce. Jsme v tripolárním světě rozložení sil před třetí světovou válkou. Největší ekonomikou již brzo nebudou USA a Rusko je už jen stín armádní velmoci minulého století.
Svět se mění a lidé taky. Čím dál více lidí se dívá na svět pohledem udržitelnosti života a životního prostředí, lidé chtějí po svých představitelích záruky jistoty budoucna a život v míru. Na to by především měli myslet pánové Biden a Putin. Bohužel oba dva státníci již jsou věkem dosti blízko své poslední etapy bytí a tak snad jenom možnost zapsat se do dějin světa zlatým písmem jako mírotvůrce je ambice k motivaci pro oba. A měli by nezapomínat na Čínu, tohoto obra, který se probouzí z tisíciletého snu. Zatím obr jenom zívá a vzpomíná na to, jaké to bylo, když zpracovával hedvábí a jinde ve světě chodili v kůžích, jak vyráběl rakety, a zbytek světa se mlátili sekerami. Je prostě čas vzít realitu světa v potaz a konečně začít jednat ve třech! OSN je mrtvá ať žije OSN!
Nová česká vláda se snaží revidovat vztahy s Ruskem, jak je uvedeno v programu pětikoalice. To znamená, že se snaží dále prohlubovat propast ve vztazích mezi našimi zeměmi. Je to vůbec racionální? Je dnes možné řešit akutní otázky mezinárodní politiky bez Ruska?
Bezvýznamnost vazalů NATO v rozhodovacích procesech aliance je stále více zřejmá a již snad každému, kdo se zajímá o politiku, je jasné, jak hluboko jsou všichni zalezlí v tom tunelu plného tmy a nelibé vůně. Afghánistán musel otevřít oči všem fanouškům svých týmů, kteří stále věří neutuchající cestě plné vítězství a vavřínových věnců vítězství. Export té naší demokracie, té nejlepší, nejmoudřejší a nejkrásnější a věčně vítězící, prostě narazil. Narazil na neochotu obětovat se pro to naše dobro, na rozdíl od obětí místních, bojujících za svou vlast. Obětovali jsme jako vždy jen vojáky a peníze. A zapomněli na to, co vždy hrálo rozhodující roli ve všech změnách světa. Na vůli po životě, na vůli po vlastním názoru, po vůli mít svou šanci na tomto světě i pro posledního z posledních.
Takže můžeme jen doufat v lepší svět. Ve dny, kdy si hlavy dvou největších jaderných mocností světa za zavřenými dveřmi poměřují to rozhodující, co určuje vůdcovství, už od doby Knoflíkové války pana Pergauda, že celý svět okolo ještě neřekl vše a bude umět říci své NE, hrozící válce
Rozhovor pro Sputnik.
https://cz.sputniknews.com/20211208/luzar-putin-a-biden-vyresili-karibskou-krizi-v-evrope-ale-zapalna-snura-jiz-hori-16785106.html
