Já se pokusím krátce uvést své pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Jeden historický, tedy historický z pohledu projednávání v hospodářském výboru, který reagoval na potřeby mého kraje. Druhý, který je již po konzultaci s Ministerstvem dopravy a týká se vlastně téhož problému.
První byl historický a je postaven na tom, že nastala mimořádná situace, aspoň z mého pohledu, o které jsem nevěděl, že stávající systém přidělování licencí STK je systém velice - použiji-li výraz zabetonovaný, nebudu asi daleko od pravdy. Jinými slovy, neumožňuje jakékoliv změny mimo matematický model, který je nějak nastaven, a dle mého názoru v době svého vzniku byl to dobrý počin. Bohužel třeba mj. nereaguje vůbec na situaci, kdy mnoho vlastníků dopravních flotil má auta registrovaná v Praze, ale naopak STK a podobné záležitosti (nesrozumitelné) ve svém místním regionu. Čili je tady problém, který se ukazuje, že dochází k přehuštění určitých typů STK v krajích, ale přitom vozidlo patří do registru v jiném kraji. A z toho pohledu neodpovídají směrná čísla pro přepočet toho matematického modelu.
Každopádně ta situace nastala z toho důvodu, že se objevila iniciativa Vysoké školy báňské a soukromých podnikatelských subjektů, které chtěly společně vytvořit výzkumné centrum autonomních vozidel. Samozřejmě autonomní vozidla jsou fenomén, nechci vás tím zatěžovat, již na našich silnicích jezdí a je možné koupit autonomní vozidla, která nejenom sama parkují, jak už jste zažili v reklamách, auto samo zajede, ale jsou schopna i sama brzdit před překážkou, sama varovat řidiče před něčím, co se děje na cestě, aniž by on provedl nějaký zásah.
Ale technické normy, které upravují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, vůbec nereflektují na tento vývoj techniky a neustále se kontroluje pouze účinnost brzd, jestli ten volant nemá vůle, jestli nejsou vymlácené čepy, ale vůbec nekontroluje ten systém autonomní bezpečnosti toho vozidla elektronicky. Jinými slovy tady chybí kontrola toho, jestli ten systém ještě po provozu tří, pěti, sedmi let plní parametry, ke kterým byl navržen a v době výroby otestován v rámci řízení k umožnění provozu na pozemních komunikacích.
Jinými slovy, nikde není testování a zkoušení vozidla, jestli opravdu zastaví pět metrů před překážkou, když se ta překážka objeví. A technici mi dají za pravdu, že čidla, která kontrolují vzdálenost a měří vzdálenost překážky, stárnou, ty tolerance se můžou zvětšovat postupem doby, provozu atd. Čili se tady otvírá docela vážný problém testovat tato vozidla, jestli ještě umí to, co je slibováno v rámci záruční doby vozidel.
Mimo jiné jsme vešli v kontakt i s automobilkou Hyundai v našem kraji, která se stala lídrem v autonomních vozidlech a připravuje na náš trh uvedení plně autonomního vozidla, dokonce s pohonem nejenom na elektro, ale i na vodík. A v diskusi jsme narazili na to, že ano, oni dávají záruku, dokonce sedmiletou záruku, ale my nevíme, jak ta auta po záruce budou fungovat. V konzultacích na Ministerstvu dopravy ten problém evidují, vnímají ho, ale čekají na reakci Evropy v rámci systému technických kontrol. A spoléhají na to, že stanice dostanou povinnost být vybaveny nějakým přístupovým měřicím přístrojem napojeným do palubního systému vozidla, které vyhodnotí. Ano, ono vyhodnotí, jestli to čidlo hlásí, že je v pořádku. Ale už nevyhodnotí to, jestli to čidlo je v toleranci, kterou stanovuje výrobce, protože stárnutím samozřejmě se může dostat úplně mimo.
Jinými slovy, původní myšlenka byla vytvořit testovací dráhu při Vysoké škole báňské, dokonce v nejbližší blízkosti, v prostorech, které jsou kousek od ní, a vytvořit testovací dráhu, kde by bylo možné testovat vozidla, ale ne vozidla dodaná výrobcem, ne vozidla, jak se říká technicky připravená k testování, ale vozidla po absolvování běžného provozu. Jinými slovy, mít možnost v rámci vědecké práce se zaměřit na vozidla, která absolvují absolutně běžný provoz, který by šel aplikovat, a říci ano, třeba ta spotřeba toho vozidla při běžném městském provozu v průměru činí tolik a tolik, což dneska, jak sami uznáte, z tabulkových hodnot vozů je velice těžké určit, jestli opravdu odpovídají nebo ne.
Jinými slovy, ten projekt se mi velice líbil a narazili jsme na to, že ani Ministerstvo dopravy, byť zohledňuje a říká, tento projekt je vynikající, šli bychom do toho, líbí se nám, není schopno udělit výjimku, aby mohl dostat takový subjekt licenci na provozování STK.
Můžete se ptát, proč provozování STK. Má to dvě roviny. Samozřejmě jestliže to je vědecký projekt a je v tom zapojena vysoká škola, jsou v tom granty a další a další záležitosti, má to jeden háček, a ten háček se jmenuje aplikovaný výzkum. Jinými slovy, je to aplikace. A každý takovýto projekt by měl být financován nebo snažit se samofinancovat. Prostě neměl by být závislý jenom na prostředcích školy, dotacích a grantech, ale měl by produkovat také sám své prostředky. Toto je reakce na kolegu Kolovratníka, protože jeho pozměňovací návrh samozřejmě eviduji, a proto právě je tam i ta komerční část, protože z té komerční části je ten projekt vlastně částečně samofinancován. To znamená, že tady bude pro tu vysokou školu i atraktivní toto mít, protože z prostředků, které bude dostávat z komerční služby pro motoristy, tak samozřejmě bude moci financovat i tu část vědeckou a výzkumnou, aby to nebylo vyloženě čistě založeno na sponzorství, donátorství a podobných záležitostech, popř. grantovém systému. Taková byla idea k tomu přístupu v té jedné rovině.
V druhé rovině ten pozměňovací návrh hovoří o tom, že takováto vysoká škola technického směru by mohla být ta, která poskytuje akreditace. Jinými slovy, teď tady máme soukromý subjekt, který je snad jediný nebo licencovaný k poskytování tzv. kulatého razítka, ať to zkrátím, jinými slovy, pověřuje, ten technik je odpovídající, může vykonávat tu prohlídku atd., a já bych rád, aby to mohla dělat právě technická škola, aby absolventi vysoké školy technického směru, třeba dopravního, měli automaticky po ukončení svého studia možnost pracovat v těchto zařízeních, měli prostě to kulaté razítko v určitém stupni a mohli by to být ti, kteří jsou akreditováni k této práci, a nemuseli si za těžké desetitisíce připlácet, jak se říká, aby mohli toto poskytovat. Je to určitý okruh byznysu, který tady existuje, a proč by vysoká škola v rámci poskytování tohoto vzdělávání, i dalšího následného vzdělávání nejenom pro ty absolventy, nemohla tyto prostředky získávat také a podílet se na zvyšování technické úrovně našich občanů.
Čili tento projekt byl podán. V hospodářském výboru nebyla shoda na tom návrhu. Zaznívaly různé argumenty. Jeden z argumentů, kterému jsem rozuměl a který jsem slyšel, byl v tom, že je to velice úzce směřováno na jeden konkrétní případ právě třeba té spolupráce Vysoké školy báňské nebo Technické univerzity se subjektem, a když se objeví jiný na jiné vysoké škole, tak že se bude muset jakoby částečně znovu hledat, popř. že to je prostě úzce směřováno. A aby nebylo ministerstvo dáváno jakoby negativně v pohledu, že se snaží něco šít někomu horkou jehlou, tak jsme se s ministerstvem domluvili, že ministerstvo připraví návrh, který je obecnější. Čili vynechává všechny směrované věci k určité konkrétní záležitosti, ale dává ten návrh v obecné rovině, kdy se hovoří o vysokých školách. Já vítám ten návrh ministerstva. Je zadán jako můj pozměňovací návrh druhý a samozřejmě očekávám diskuzi, která proběhne na hospodářském výboru, kdy se o této věci pobavíme.
Doufám tedy, že jsem odpověděl i kolegovi, proč je v tom návrhu komerce a proč ji považuji za důležitou, protože si myslím, že vysoké školy by měly mít prostředky i z činnosti, kterou vykonávají pro občany. Z druhé strany si myslím, že můžou stanovit i určitého garanta provádění těchto prohlídek, protože se ukazuje, a zkušenosti při projednání v hospodářském výboru byly docela závažné z praktického fungování různých stanic technické kontroly, naráželi jsme na ty do nebe volající nešvary, které se někdy dějí, a teď odřezávání filtrů a různých další věcí, co se prováděly, by tato stanice pod takovýmto vědeckým dozorem mohla mít řekněme tu úroveň certifikace nebo úroveň služby hodně vysoko postavenou. V podrobné se přihlásím k těmto dvěma pozměňovacím návrhům.
Děkuji za pozornost.
