Volby se totiž staly marketingovým soubojem a soubojem PR poradců. Ideály a ideologie už nejsou IN, nerozhoduje program a věrohodnost, ale pouze množství peněz, které má daný subjekt k dispozici a pouze na jeho výši záleží, jak kvalitní marketing si tedy může daný subjekt dovolit. Na obrazovkách a stránkách novin se střídá pouze několik politických tváří, oblíbenců Mediokracie. Jsou poznamenáni absencí skutečného života reálných lidí a jejich hlavním programem jsou často především oni sami. Jediným možným způsobem, jak tomuto zabránit, je veřejně odhalovat jejich farizejství a donutit veřejnoprávní média k větší pluralitě názorů a myšlenek.
Na sociálních sítích ani v masmédiích, patřících do koncernu Agrofertu se nešetří komentáři o tom, jak suverénně vyhrálo hnutí ANO miliardáře a ministra financí Andreje Babiše, ale pokud toto suverénní vítězství přepočteme na množství oprávněných voličů, není již tento výsledek tak oslnivý. Pouze 7% oprávněných voličů rozhodlo o tomto pomyslném vítězi. Ano, rozhodla skupinka, která si dobrovolně volí Mesiáše hlásajícího jen Já, Já, Já. Vždyť přeci nepotřebujeme nějaké demokratické principy, když máme jednoho tatíčka spasitele, který bude sice všechno rozhodovat sám (a voliči jsou s tím podvědomě srozuměni), ale jeho rozhodnutí budou prý určitě moudrá a povedou k blahobytu všech, ale hlavně jeho samotného. A když se rozhodne, že zruší Senát ČR, tak budeme všichni nadšeně tomuto převratnému nápadu tleskat, i když si to většina voličů už myslí několik let. Jen škoda, že tento nápad přišel tak nějak bezprostředně po prohraném druhém kole senátních voleb. Je to opět balónek zkoušející reakci na okamžitý nápad bez vize a programu, co bude následovat.
Prohrála levice, ať již sociálnědemokratická nebo komunistická. Asi oprávněně, protože jsme nedokázali občany oslovit jejich mluvou a slovy. Jazykem obav a životních zkušeností občana. Tato žlutá karta od voličů nás musí varovat! Nejde pokračovat nic neříkajícími slovy a utápěním idejí v buržoazní pseudodemokracii. Aspoň nás komunisty by tato situace měla vrátit do dob boje s kapitálem, do doby kdy ano bylo ano a ne bylo ne.
Leo Luzar
poslanec PSP ČR za KSČM