Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh skupiny senátorů čítající číslo 50, tak si dovolím s jistou nadsázkou říct, že jde možná už trošku také o kolektivní dílo Senátu – a tímto za to děkuji. Senátní tisk č. 111 je návrh senátního návrhu zákona, jehož cílem je zavést distanční volbu, neboli – chcete-li – korespondenční volbu do Poslanecké sněmovny a korespondenční volbu také pro volbu prezidenta republiky. A to pro občany, kteří pobývají v zahraničí.
Současná situace je taková, že občané, kteří pobývají v zahraničí, mohou uplatňovat své volební právo v těchto typech voleb pouze prezenčně. A to na ambasádách a konzulátech České republiky. Vznikají tak situace, kdy mnozí z nich musí cestovat za volbami stovky a často i tisíce kilometrů, tak, aby mohli své volební právo uplatnit. V případě prezidentských voleb musí cestovat i dvakrát, k 1. a 2. kolu.
Myslím, že – a na tom se asi všichni shodneme – úkolem demokratického státu je maximálně podporovat a umožňovat výkon volebního práva svým občanům. A v tomto ohledu má politická reprezentace České republiky už po mnoho let velký dluh vůči těmto občanům. A patříme mezi asi 3 země Evropské unie, které tu korespondenční volbu pro občany, kteří pobývají v zahraničí, nemají. A absentuje tedy v našich volebních zákonech, ale přitom už o ní 20 let diskutujeme.
Přitom těch občanů, kteří pobývají v zahraničí, mají zájem o volby, přibývá. Např. i v souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou to nejrůznější studenti, kteří jsou na dlouhodobých pobytech, vědečtí pracovníci, ale všichni, kdo pracují kdekoliv v zahraničí. Takže je naším úkolem, abychom jim v tomto nějakým způsobem pomohli.
Já bych řekl, že korespondenční volba není opravdu žádné privilegium, ale je zcela běžným mechanismem a standardem v drtivé většině demokratických zemí Evropské unie. Asi 24 zemí tento typ korespondenční volby má. Tímto jsem přesvědčen, že tento tisk dává určitou šanci problém korespondenční volby dál posunout. A pokud se rozhodneme zákon projednat a do podzimu schválit, a pokud volby do Poslanecké sněmovny dopadnou tak, že v ní budou síly, které jsou nakloněny korespondenční volbě, nebo které aspoň tu podporu deklarují, tak je určitá šance, že se návrh dostane mezi ty první projednávané zákony. A já myslím, že je naším úkolem a povinností se o to alespoň pokusit.
Já už to dál rozebírat nebudu, protože – jak všichni víme – ta debata o korespondenční volbě už tu probíhá delší dobu a i ta síla té podpory korespondenční volby vypovídá o tom, že doufám Senát tento typ volby podporuje a že se na tom možná většina shodně. To samozřejmě uvidíme.
Návrh zákona, tak, jak leží před vámi, byl projednán s úředníky ministerstva vnitra a po obsahové stránce odpovídá návrhům, které již v minulosti ministerstvo vypracovalo. Takže po této stránce by měla panovat určitá technicko-legislativní shoda, nebo shoda na té technice korespondenční volby. Nebudu zde probírat technikálie toho, jak je korespondenční volba v tom zákonu upravena, to myslím mnozí znáte. A také je to v tom zákonu, a proto se chýlím k závěru svého slova.
Dovolte mi, abych na závěr poděkoval všem spolupředkladatelům, nebo předkladatelům tohoto zákona a požádal vás také o podporu tohoto návrhu v 1. kole, abychom mohli o něm dále diskutovat a případně ho na podzim schválit.
