Umělec Antonín Manto Mrnka (1960) pobývá většinu svého času v ateliéru v Tuchoměřicích, kde se již několik let zabývá výrobou artefaktů ze skla, litiny, dřeva a porcelánu, které byly prezentovány na více než 40 výstavách u nás i ve světě. Jeho uměleckými díly byli mimo jiné obdarováni papež Benedikt XVI. či Hillary Clintonová. Výtvarník se ve své tvorbě vždy inspiroval mytologií a přírodními živly – ohněm, vodou, zemí a vzduchem. Proto mu byl velice blízký i středověk a jeho symboly. ,,Středověk mě vždy přitahoval, jakmile jsem se dozvěděl o iluminaci Dolování stříbra v Kutné Hoře, nepřetržitě jsem přemýšlel nad tím, jak tento abstraktní výjev převést do skla,“ říká autor.
Po dvoutýdenní usilovné práci vznikl světový unikát -
skleněný objekt vysoký 150 centimetrů o váze téměř 80 kilogramů, který
představuje obří důl s několika postavami, zvířaty a chrámem svaté
Barbory, patronky horníků, na špičce. Dílo se skládá z deseti samostatných
kusů, které byly opatrně spojeny dohromady tak, aby k sobě pasovaly, a
zároveň vynikl sebemenší detail. Instalace byla vytvořena volnou technikou,
jedná se tedy o světový unikát, neboť při výrobě rozměrného artefaktu nebyly
použity žádné formy. Pocta iluminaci tak představuje čirý výsledek poctivé
umělecké práce.
Dlouhá cesta iluminace z Londýna až do Kutné Hory
Středověkou iluminaci, zcela
ojedinělou památku české knižní malby, se podařilo Galerii Středočeského kraje
vydražit za neobvykle dramatických podmínek v prosinci minulého roku ve známé
londýnské aukční síni Sotheby´s za téměř 18 milionů korun. „Jsem velmi hrdý na
to, že se nám tento historický skvost podařilo přivézt domů, do Kutné Hory, kam
podle mého názoru patří. Považuji tento artefakt nejen za ojedinělé umělecké
dílo, ale zároveň také za významnou investici pro Středočeský kraj.“
Tato středověká knižní malba, která pochází právě z Kutné Hory, velmi přesně zobrazuje celý proces těžby i zpracování stříbra. Autor této vzácné celostránkové miniatury nebyl jen zručným malířem, ale i dobrým znalcem hornického prostředí. Otevírá se tak před námi obraz středověkého života v bohatém hornickém městě a s ním i doklad o hospodářské a technologické úrovni těžební produkce v naší zemi na konci 15. století.