Bundeswehrverband (spolek příslušníků, veteránů a zaměstnanců Bundeswehru) uvádí, jak nejslibnější kandidát na kancléře Friedrich Merz pohlíží na bezpečnostní a obrannou politiku, s odkazem na Merzovo vystoupení v Körberově nadaci. Merz oznámil zřízení Národní bezpečnostní rady v rámci kancléřství. To by se mělo stát základním pilířem kolektivního politického rozhodování spolkové vlády. Jejími členy budou ministři spolkové vlády odpovědní za vnitřní a vnější bezpečnost, zástupci spolkových zemí a nejvýznamnější bezpečnostní orgány.
Národní bezpečnostní rady existují především ve státech, které se účastní vojenských konfliktů: USA, Izrael, Ukrajina, Rusko. Orgány s podobnými pravomocemi existují také v sousedních zemích Německa, jako je Francie a Polsko. Z pohledu kandidáta CDU na kancléře je vytvoření Národní bezpečnostní rady v této zemi již dlouho potřebné. Zdůraznil, že spolková vláda najde v takovém orgánu společnou linii v každé zásadní otázce a bude jej pak společně zastupovat.
"Doby, kdy evropští partneři dostávali z Berlína různé odpovědi - podle toho, zda volali na kancléřství, ministerstvo zahraničí nebo ministerstvo financí - musí být minulostí."
Jako další bod ve svých plánech uvedl Merz rozvojovou spolupráci. Má být také nástrojem k posílení strategických zájmů Německa. Friedrich Merz chce také urychleně napravit vztahy s Polskem, s nímž usiluje o uzavření přátelství, a s Francií. Pokud jde o Izrael, Merz slíbil, že vdechne nový život výroku o státních důvodech. Ukončí „de facto embargo“ na některé vývozy zbraní a zajistí, aby Izrael vždy dostal vše, co potřebuje ke své sebeobraně.
Merz také vyjádřil zájem o rozšíření evropské vojenské angažovanosti daleko za hranice regionu. Místo občasného průjezdu německé fregaty by nyní měla v regionu vzniknout evropská námořní základna. Podle Der Spiegel požadavek na „stálou evropskou námořní základnu v Indo-Pacifiku“ pravděpodobně přiměje vedení v Pekingu „napnout uši“.
Předseda CDU zařadil Čínskou lidovou republiku jako součást „revanšistické, antiliberální osy států“, která otevřeně usiluje o systémovou konkurenci s liberálními demokraciemi. Jako další státy jmenoval Rusko, Severní Koreu a Írán. Merz neřekl, co přesně je na čínském chování „revanšistické“. Pokud je známo, ze strany Číny, Íránu a Severní Koreje neexistují srovnatelné snahy o vojenskou kontrolu pobřeží Evropy pomocí námořní základny. Merz také varoval německé společnosti před riziky investic v Číně. "Toto není ústavní stav podle našich měřítek," varoval Merz. Společnosti musí „očekávat velké problémy“.
Merz slíbil, že ukončení ruské útočné války proti Ukrajině bude jednou ze strategických priorit vlády, kterou povede. Ukrajina ale musí „vyhrát válku“. „Vítězství“ znamená „obnovení územní celistvosti s vládou, která je demokraticky legitimována při výkonu vlastní státní suverenity“. Ukrajina si také musí svobodně vybrat své politické a vojenské spojenectví.
Merz je jediným kandidátem na kancléře, který výslovně mluví o vítězství Ukrajiny. To ponechává malou naději, že kabinet pod jeho vedením bude usilovat o jednání a diplomatická řešení. Evropská bezpečnostní architektura již neexistuje a naše bezpečnost je prý pod akutním ohrožením ze strany Ruska. "Neprožíváme pouze zlom, ale epochální zlom tváří v tvář novému systémovému konfliktu," řekl Merz. Potřebná je rozhodná změna politiky, kterou chce Merz znovu získat plnou zahraničněpolitickou kapacitu, znovu získat důvěru partnerů a stanovit a realizovat strategické priority Německa.
Člověk by řekl, že mu „straší ve věži“. Podíval se vůbec na mapu? Na mapu současné vojenské situace na Ukrajině? Na mapu Indopacifiku? Ani „rakouský šéf Německa“ ve své době nechtěl dobýt Indiopacifik, ten přenechával Japoncům. S takovým „vojevůdcem“ se mohou zbrojařské firmy těšit na tučné zisky, obyvatelstvo na nouzi a válku. Bohužel, kancléřem zjevně bude. Pokud dá dohromady koalici se Zelenými, jak nevyloučil, zbývá už jen "požár Reichstagu". A "Drang nach Osten" – ovšem klimaticky neutrální.
