Přijetím exekučního řádu v roce 2001 došlo k rozšíření tehdy existujících druhů exekucí o další druh exekuce, prováděný soudními exekutory podle exekučního řádu. Tedy koncipovaného jako zvláštní právní předpis ve vztahu k obecné procesní úpravě, obsažené v občanském soudním řádu. Exekuční řád delegoval část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňovaná po vydání soudního rozhodnutí, popř. rozhodnutí jiného státního orgánu, a to při zachování pravomoci soudu, popř. jiných státních orgánů i pro oblast výkonu a rozhodnutí dle úpravy obsažené v Občanském soudním řádu. Dosavadní druhy exekucí vykonávané do té doby soudy či jinými státními orgány tak zůstaly zachovány beze změny.
Zavedením institutu soudního exekutora bylo sledováno především zrychlení procesu vymáhání pohledávek, o nichž bylo příslušným subjektem pravomocně rozhodnuto. Soudní exekutor je vlastně státem jmenovaná zmocněná osoba k výkonu exekuční činnosti. Cílem nově zakotvené regulace tak bylo za pomoci materiální zainteresovanosti soukromého subjektu vpustit do procesu výkonu rozhodnutí subjekt, který se ve svém vlastním zájmu bude usilovat o co nejrychlejší vymožení rozhodnutí s co nejvyšší výnosností pro oprávněné subjekty. Motivací soudního exekutora ke zvýšenému výkonu je tak především jeho odměna.
Materiální zainteresovaností soudních exekutorů na výsledcích exekuce došlo nepochybně ke zvýšení efektivity vymáhání pohledávek, ovšem především na úkor postavení dlužníků. Exekuční řád samozřejmě předpokládal, že dostatečným prvkem dávajícím limity finanční motivace exekutorů budou relativně podrobná procesní pravidla. Tento předpoklad se ovšem nenaplnil. Exekutorské úřady se v mnoha případech staly státem ve státě a jejich postup mnohdy ignoroval nejenom práva dlužníků, ale i mnohdy oprávněné zájmy věřitelů.
Stát přijetím této právní úpravy rezignoval na svou úlohu zajistit výkon rozhodnutí a selhal ve snaze zjistit efektivní výkon exekucí prostřednictvím soudních vykonavatelů, tedy státních úředníků. Výkon rozhodnutí zajišťovaný státním úředníkem přitom v té době bezproblémově fungoval i v mnoha zemích.
Dnes se v České republice vytvořila silná exekuční lobby, přičemž její součástí je nejenom ekonomicky silná kasta soudních exekutorů, ale též na ně navázaná advokacie, banky a společnosti zajišťující splátkový prodej čehokoli a další subjekty. Tato silná vlivová skupina samozřejmě brzdí snahy o posílení pozice dlužníků a zkrocení činnosti exekutorů. Navzdory této skutečnosti se v posledních letech podařilo prosadit dílčí změny, které mírně omezují moc exekutorů, stávající právní úprava je však nadále vedena principem finanční zainteresovanosti exekutorů, kdy tento z lidské přirozenosti zpravidla vždy převáží.
Negativní jevy spojené s činností soudních exekutorů, tak jak jsem je popsala, podle našeho názoru odůvodňují vrácení exekucí zpět do rukou státu. Tato změna na stát a jeho aparát samozřejmě klade zvýšené nároky v tom směru, aby nalezl efektivní způsob motivace státních úředníků k rychlému průběhu exekucí, který přitom nevyvolá podobné negativní efekty, jako tomu bylo v případě soudních exekutorů.
Zrušením úpravy tedy přijaté dojde k návratu k úpravě před rokem 2001. Podstatou předpokládané právní úpravy tak jsou především zrušovací ustanovení, kdy dochází k zrušení zákona číslo 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. V konečném důsledku se ale bude jednat o dosti rozsáhlou novelizaci, protože v souvislosti s přijetím exekučního řádu došlo k novelizaci mnoha zákonů a v průběhu platnosti úpravy došlo ke změně dalších zákonů, souvisejících s exekucemi, prováděnými soudními exekutory a jejich postavení. V právních předpisech, v nichž bude docházet ke zrušení a úpravě ustanovení, navázaných na exekuční řád a soudní exekutory, je třeba legislativně technicky vypustit všechny vazby na tento zákon a tyto instituty a v jednotlivých zákonech naformulovat přechodná ustanovení.
Právní akty evropských společností neupravují problematiku řešenou tímto zákonem, neboť se jedná o oblast upravenou právními řády jednotlivých členských států unie, s těmito právními úpravami je pak tato zákonná úprava srovnatelná a představuje řešení, které zcela odpovídá moderním evropským legislativním trendům, jakož i všem principům právního státu.
S návrhem SPD se předpokládá personální posílení dotčených soudů, přičemž toto by mělo být zajištěno v rámci přesunu z těch oblastí státní správy, ve kterých došlo v minulých letech k nárůstu počtu úředníků o desítky tisíc. Zvýšené nároky na výdajovou stránku související s personálním posílením budou kompenzovány příslušnými poplatky. V sociální oblasti pak dopady budou pozitivní, když v důsledku odstranění stávající zvůle soudních exekutorů dojde ke snížení počtu fyzických osob, které se ocitnou ve finančních potížích.
A z tohoto důvodu žádám předřazení tohoto bodu za body, které navrhl přede mnou můj kolega. Děkuji za pozornost.
