Celý systém má nejméně dvě roviny. Jednu koncepční a druhou právně organizační. Nejprve otázka jestli vůbec parkovací systém je v Hradci Králové potřeba. Pokud se shodneme, že nějaká úprava parkování by byla dobrá, k čemuž zastupitelé v roce 2006 evidentně dospěli, a to zastupitelé víceméně všech politických stran, tj. nejen vládnoucí radniční koalice, řešme jak systém nastavit. Zásadní problém totiž vidím v tom, že tam kde člověk dříve nezaparkoval, nezaparkuje ani nyní a tam kde zaparkoval s obtížemi, tj. že třikrát objel blok, tam zaparkuje stejně i nyní, ale navíc zaplatí v průměru cca 20,- Kč za půl hodiny. Takže efekt nákladně a nepříliš koncepčně zaváděného systému je zatím trochu samoúčelný, tj. vystavit spoustu parkomatů, odtáhnout vzdorné nebo nepořádné řidiče a vyinkasovat finance na zajištění tzv. samofinancovatelnosti. Z tohoto hlediska se závazek koncesionáře k investici dle čl. IV. koncesní smlouvy, tj. 32 mio Kč do vybavení systému (parkovací automaty, zábrany, software atd.) a dále k investici do 500 parkovacích míst s průměrným nákladem 300 tis. Kč, jeví vcelku směšně. Pokud totiž získáte monopol zaštítěný veřejnoprávní mocí městské policie, a to s ustanovením koncesní smlouvy V., odst. 2, kde se koncedent, tj. město, zavazuje spoluvytvářet cenový systém parkovného tak, aby koncesionář měl zajištěnou samofinancovatelnost systému a dokonce garanci návratnosti investice do systému, pak se nejedná ani o podnikání ani o veřejnou správu! Toto ustanovení je neuvěřitelné. Podnikatelské riziko je tedy minimální, závazek města platit, resp. „ždímat“ na parkovném řidiče, maximální. Navíc závazek rozšířit parkovací místa je plněn výstavbou parkovacího domu, až po „načerpání“ alespoň částečně dostatečného příjmu, a to namísto toho, aby se nejdříve investovalo a pak vybíralo. Systém tím je naprostý kočkopes, který kombinuje pro město nevýhody případu, kdy by si parkovací systém provozovalo samo („podnikatelské riziko nese město garancí investice“) s případem, kdy by systém byl čistě komerční („zisk“ ze systému získá pouze provozovatel a nikoli město).

Právně organizační rovina pouze podtrhuje výše uvedené. Dodatek ke smlouvě č. 1 z 29.12.2006 je krásnou ukázkou toho, jak obejít ledajaký zákon, např. o zadávání veřejných zakázek. Přeci i laik pochopí, že pokud odtahová služba před zavedením systému měla minimální výnosy a obraty, tak po zavedení systému s asistencí městské policie, musí dojít ke skokovému nárůstu výnosů z tohoto provozu. Představitelé města, jistě v „dobré víře“ a snaze o dodržení závazku garance investice, přidali tento příjem pro provozovatele systému, jako jakýsi dodatečný bonus. Druhý související monopol. Další důkazy o nekoncepčnosti a nekompetenci při zavádění takového systému jsme jistě vnímali všichni, tj. vybírání parkovného z cizích pozemků, v prvních letech naprosto arogantní chování představitelů ATOLu, přehazování odpovědnosti mezi ATOLem a městem. (Sám jsem řešil pro klienty v Orlické kotlině parkování pro zákazníky více než rok (!), neboť průměrná odezva na náš požadavek byla přes dva měsíce, a to ještě typu to řeší ten druhý.)

Zatím jsem ani nezaregistroval, že by došlo k řádnému plnění koncesní smlouvy v bodě X. koncesní smlouvy, ze kterého vyplývá závazek města vyhodnotit v druhé etapě, která končí 31.12.2010, do 30.6.2010 systém a připravit „koncepci dalšího rozvoje parkovacího systému na území celého města Hradec Králové“. Před volbami se do toho asi zastupitelům nechce, neboť se oprávněně bojí debaklu. Považuji to za další důkaz nekoncepčnosti. Pokud snad takový materiál vzniká, tak někde v útrobách magistrátu a není zveřejněn na oficiální části webu města, která se parkování věnuje.

Závěrem jen snad poznámka, že pokud vyjde 1.9.2010 v radnici č. 28/2010 „objevný článek“ o inventuře místních komunikací, která přinese řád i úspory, zůstává mi rozum stát nad tím, proč toto neproběhlo v rámci debaty před rozhodnutím o zavedení parkovacího systému. Bohužel můj dojem z celého systému je ten, že schválení a uzavření koncesní smlouvy je buď ukázkou metody pokus omyl odpovídající neodpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky pro nezkušenost, neobratnost a neschopnost zastupitelů nebo dokonce záměrnému polepšení akcionářů firmy ATOL nebo zapojených organizací. Možná však v systému je skryta geniální myšlenka, která bohužel nejspíše nejen mně, ale i většině občanů města uniká. Jistě nemusím zmiňovat rozhodnutí ÚOHS, který udělil městu rekordní pokutu ve výši 1,5 mio Kč za porušení zákonů při uzavření probírané koncesní smlouvy. Dokud nedojde k vyvození finanční odpovědnosti jednotlivých zastupitelů, tak se musíme spolehnout alespoň na politickou odpovědnost a ukončit mandát politických stran, které nesou politickou odpovědnost. Experimentovat za peníze druhých se nemá.

Navrhuji důraznou revizi celého systému. Systémovou debatu o jeho dalším fungování a nevyloučil bych možnost minimalizace systému na smysluplný rozsah, a to s tím, že buď provozovatel změnou smlouvy přistoupí na rozumné podmínky nebo dojde k dodržení garance samofinancovatelnosti vymezením parkovacích zón jen na ulice, kde bydlí zastupitelé, kteří souhlasili s uzavřením této koncesní smlouvy. Došlo by k odbourání garantovaných zisků, neboť na to by stačil jeden řidič, administrativní pracovník a technik. Představenstvo ani ředitele by již nebylo potřeba.

Mgr. Martin Kašpar
advokát