Odpověď může být stručná. Jak nám dovolí výkon státní správy, tedy „úřad s kulatým razítkem“, v našem případě Odbor památkové péče Magistrátu Hradec Králové. Odborný orgán památkové péče, kterým je v našem případě Národní památkový ústav, územní pracoviště Josefov, vydává odborné stanovisko, které však není závazné pro výkon státní správy. Tento systém není pro památky ideální, lepší se mi zdá slovenský model, kde existují nezávislé památkové úřady. Je třeba si uvědomit, že vedoucího odboru památkové péče jmenuje a odvolává rada. Najde pak pracovník odvahu jít proti záměrům samosprávy?
Dnes je v ČR chráněno cca 40 tis. nemovitých kulturních památek. Hradec se může pyšnit značným počtem chráněných objektů, z nichž většina je součástí Městské památkové rezervace (MPR) a Městské památkové zóny (MPZ). Za posledních patnáct let došlo k mnoha rozhodnutím, která byla v rozporu se zásadami památkové péče i v rozporu s názorem Regenerační komise Rady města HK. Připomenu vybourání třech domů vedle děkanství, výstavba víceúčelového objektu Petřín na Baťkově náměstí, který architektonicky nezapadá mezi kubistické fasády okolních domů a v mimoodvolacím řízení MK ČR označilo jeho výstavbu jako porušení zákona a mělo být nařízeno jeho odstranění. Po několika letech byl objekt v tichosti zlegalizován. O dodržování zásad památkové péče při povolování střešních vikýřů si může každý udělat představu při zvednutí hlavy na Malém náměstí. Uvidí vikýře všech možných tvarů a velikostí, ale to nejhorší bylo, že některým majitelům nebyly vikýře povoleny a museli je nahradit střešními okny. Rovněž některé způsoby oprav domů v MPR byly v rozporu se zásadami památkové péče. Likvidace dřevěných renesančních stropů, vybourání kleneb, likvidace mázhausu v čp. 97 a další. O studiích, které se naštěstí nerealizovaly, ví jen málo občanů. Mělo to být megalitické hřiště v Jiráskových sadech, kašna na Svatojánském náměstí, pítko u katedrály, přestavba Grandhotelu podle pardubického vzoru a další. Je pravdou, že poslední dva roky ubylo sporných rozhodnutí a výše uvedené příklady jsou staršího data.
Podařilo se však také mnoho dobrého. Byla opravena biskupská rezidence, jezuitská kolej, kanovnické domy, kostel P. Marie, katedrála Sv. Ducha, kaple sv. Klimenta, radnice čp. 1, část Gajerových kasáren, Šrámkův statek v Pileticích, připravuje se úprava jižních teras a je vypracována studie na revitalizaci Velkého náměstí.
Vyburcovat zájem veřejnosti o památky se, na rozdíl od ekologických kauz, daří jen výjimečně. Bylo to v roce 1994, kdy měl být postaven objekt McDonalds před kostelem na Pražském Předměstí a v posledních letech kauza bourání Vily Aničky. Jsem přesvědčen, že pro památky v Hradci bude rozhodující, jak noví zastupitelé budou respektovat názor regenerační komise, která je sice poradním orgánem, ale je složena z odborníků v dané oblasti. Ve všech výše uvedených kauzách byl názor komise vždy v rozporu se stanoviskem rady města.
PhDr.Jiří Němeček – předseda Společnosti ochránců památek
PhDr.Jiří Němeček: V letošních komunálních volbách kandiduji do zastupitelstva města Hradce Králové na kandidátce DOMA V HRADCI (koalice KDU-ČSL a SNK-ED).
