Je dosti šokující, jak „šokována“ je veřejnost i média tím, že se soud vůbec konal, že byť prozatím nepravomocně skončil a že soud odvedl svoji práci jak jen nejlépe uměl. Dokonce sám pan předseda soudu Jan Šott na novinářskou otázku, „Cítil jste, ať už přímé, či nepřímé politické tlaky?“, upřímně odpověděl: „Necítil jsem žádný tlak, až mě to příjemně překvapilo.“
Přiznejme si už konečně, prosím, jedno jediné. Tohle všechno by měla být, zvláště více než 22 let po vítězném listopadu naprostá samozřejmost. To, že „se to zase jednou povedlo“, není ještě vůbec žádný důkaz právního státu. Naopak! Je to další důkaz značného zmaru všeho toho ušlechtilého, co v mrazivých listopadových a prosincových dnech roku 1989 hnalo lidi do ulic. Jistě, jsme státem demokratickým. Ale kdo z poctivých slušných lidí, bez ohledu na jejich postavení, profesi či věk, si to představoval takto. Dokonce i mezi námi politiky najdete ještě mnoho lidí, kteří na prudce a nezadržitelně stoupající hladinu morální žumpy reagují velmi negativně, se skutečným, ne jen mediálním odporem.
Bohužel, o slušných politicích se mnoho nedočtete. Neuslyšíte je. Nejsou totiž příliš mediálně zajímaví. Zato ti druzí, to je jiná káva. To, co předvedl Vít Bárta o tomto víkendu, je bez komentáře. Protože moudří jej nepotřebují. A blbce přesvědčit nelze. Jako lékař si však již nejsem jistý, jde-li u majitele VV pouze o nedostatek cti, sebekritiky a sebereflexe. Nebo o vážnou nemoc spadající však do jiné medicínské odbornosti, než je ta má. Pochybuji však, že bude zajímavé vyčkat si, jak ještě zareagují veverky jako strana. Vsadil bych na to, že zase dle svého zvyku rozhodně „nezklamou“. Ani nemohou jinak, nemají na to. Kdo by z nich však tvrdil, že o dění uvnitř jejich strany, špiclování, uplácení, panamském financování či přímo zradě programu i mnohých „zásadních nepřekročitelných prohlášeních“, velmi rychle pak opouštěných, neměl tušení, lže. Kdo lže, ten krade. Urážkou proto pro mne je již fakt, že jakási dámička z této strany vůbec má tu odvahu a žaludek chystat jakýsi morální kodex politika. Abych přijal jejich zvyky, tak na to mne nejen doma vskutku špatně vychovali!
Bylo by však velmi omezené soustřeďovat se jen na VV či jejich nepřetržitě přibývající odpadlíky. Proběhlý soud jen jaksi zastínil nedořešenou kauzu odposlechů pana exprimátora (též s pozastaveným členstvím v trojkoaliční straně) s t.č. trucujícím podnikatelem-škůdcem. Tedy škůdcem zatím alespoň z pohledu pojišťovny, jistě řešící mediálně známou a policií zcela zpackanou dopravní nehodu. Trojkoalici to zas tak konkrétně nevadí. Taky kauza Promopro se již přes rok dere za značných porodních bolestí marně ven. Ale asi bez určení otcovství. O problémech hlavního hygienika ČR jsme rovněž dlouho neslyšeli. Stejně jako o „odkloněných“ miliónech bývalého ministra. Casy a pandury již zřejmě nikdy nikdo nedořeší a milióny ze Švýcar se domů zřejmě též nevrátí. Vleče se i vyšetřování bohužel oranžového Haly. Pochopitelně dotyčnému bylo rovněž pozastaveno členství. Ale ČSSD to alespoň má jako jediná demokratická strana ČR ve svých stanovách. Malé plus, já vím, ale aspoň něco. A jistě lze v tomto duchu korupčních kauz pokračovat.
Co mne přímo děsí, je postoj premiéra. A jeho modrých nejbližších. Včetně možných kandidátů na prezidenta. Stejně jako mediálního i faktického šéfa TOP09. Co ještě budou ochotni všechno „akceptovat“, co pošlapat, jen aby mohli dále vládnout? Velmi mne zaujaly páteční názory paní JUDr. Hany Marvanové i našeho Jiřího Dientsbiera v TV. Kde poukázali na možnost již nutného přezkoumání VV jako strany nedemokratické a směřující k jejímu oficiálnímu zákazu. Bohužel, udělat to může jenom na VV stojící a závislá vláda a do veverek záhadně zamilovaný pan prezident. Takže …. takže nic.
Že o vládnutí moc stojí, prokázal dnes v TV Prima jindy rutinér pan Kalousek. Jeho úvodní a dlouhý atak na protivníka Bohuslava Sobotku, v duchu znechucování veřejnosti strašidlem příští vlády ČSSD jedině s komunisty, byl ubohý a trapný. Snad proto se i tolik potil. S ohledem na to, co se ve slizké a odporné trojkoalici děje, jak funguje a i co tento profesí alchymista pověřený správou státní kasy sám vyvádí, chápu, že mu již mnoho, čím dle jeho starého zvyku soupeře jen pošpinit, nezbývá. A rovněž to svědčí pro jeho počínající sklerózu. Překvapuje mne, jak národ a hlavně média rychle zapomenuly na pozdní léto roku 2006, kdy se dlouho po vyrovnaných volbách hrubě pošpiněných Kubiceho zprávou sestavovala vláda. Pokud vím, když jednu ze šancí dostal bratr Paroubek, pochopitelně reálnou jedině s tichou podporou komunistů, pan předseda lidovců Kalousek do toho chtěl jít!!!!! Vidím jej stále jasně stát u vyhlídky z Kramářovy vily a pokuřovat s tehdejším naším předsedou doutníček. Pana Kalouska to pak stálo lidovecké předsednictví. Založil si proto jinou stranu, aby mohl škodit, promiňte, působit v politice dál. Tolik jenom na osvěžení paměti. Proto jeho dnešní televizní horlivost byla nehorázná, odporná a hloupá. On se však již nikdy nezmění.
Poděkovat mu však musím za jistý neúmyslný vzkaz veřejnosti. Voličům. Poradil, jak příště volit! Nadáváte-li na poměry, a dle mého oprávněně, volte. Ale volte už konečně tak, aby se nemusely stále tvořit složité, nefunkční až amorální koalice. Ty se prostě nikdy neosvědčily a vždy skončily a končí krachem a deziluzí. Pomineme-li „opoziční smlouvu“, tedy ne „koaliční“! Stejně jako zklamaly nové politické subjekty. Přiznám se, že jako socan si marně s ohledem na ty v součtu milióny seniorů, učitelů, policistů, hasičů, zdravotníků, odborářů a jiných zaměstnanců kladu otázku, s ohledem na to, co se zde právě děje, proč by ČSSD měla být vůbec s někým v koalici? Standa je pryč, Hala dokonce v cele, tak proč? Přiznávám, že se mi totiž na nejbližší schůzi sněmovny ani nechce. Nejen, že tam nic nezměním. Ale být v jednom sále s řadou skutečně opovrženíhodných lidí už není pocta, to je trest. Zkusme to, prosím, konečně změnit.
Jiří Koskuba
Praha, 15.4.2012
