Opět uslyšíme řadu projevů, ve kterých bude tu lepší, tu horší formou shrnuto, co na současné vládě není dobré, v čem je hanbou naší země. V mnohém rozhodně větší, než byly ty předchozí. A jelikož je toho vskutku dost, schůze se zřejmě protáhne opět až do noci. Proberou se možná některé známé kauzy. Je jich mnoho. Na řadu z nich se dokonce již zapomíná. Naštěstí na pořadu jednání nebudou ty, o kterých se ještě neví. Či lépe – ví, tuší, ale nemluví. Nechce nebo nesmí? A „naštěstí“ říkám proto, že mne dosud politika nepohltila až natolik, aby se mi chtělo ve sněmovně trávit i noci. Navíc v uvedeném případě bychom zde totiž seděli týdny a týdny! Prázdniny, neprázdniny. Jak vidno, není to zase s tím policejním státem vedeným partičkou spiknutých plukovníků a podplukovníků s estébáckými praktikami až tak zlé. Pan premiér s panem Kalouskem se dokonce i v tomto mýlí! Očividně nevíme ještě vše. Přitom zrovna oni mohou být rádi.
Kritice dnes bude opětovně čelit Nečasova koaliční vláda tzv. rozpočtové zodpovědnosti. Ale žádný název nedělá ještě výsledek. Stačí se juknout na neustále tragicky rostoucí zadlužení této země. A to nám pravice vládne už 6 let! Přitom poněkud překvapivě přes předvolební ujišťování právě za ní opakovaně stoupají daně. Dělají přesně to, co bylo jejich opakovaným strašákem při všech volbách, vládla-li by sociální demokracie! Dokonce od příštího ledna jenom na takových „zbytečnostech“, jako jsou potraviny, voda, teplo, elektřina zaplatíme za DPH „jen“ 3x více, než před nedávným časem. A je jim to stále málo. Lidé jsou však ochuzeni i jinak – na platech, penzích, nemoci. Jen hlupáka pak překvapí, že se kupuje méně. A když už, tak pokud možno jinde, mimo hranice ČR. Neviditelná ruka trhu dostává kupodivu právě od této pravicové vlády těžce přes prsty. Nelhali nám, asi nikoliv jen tak náhodou, při volbách? Kdo totiž lže, ten často opravdu krade. Pak se nelze divit, že se musí zastrašovat vyšetřovatelé. Pochopitelně ale až ve chvíli, kdy přestřelí a začnou lovit nejen v tom oranžovém rybníce. Padni komu padni zřejmě mělo platit jen pro opoziční revír. Přitom škodná je všude, kam se podíváme. Tedy opět pouhý populismus, nic jiného.
Ale abych Nečasovu kabinetu nekřivdil. „Tupé účetní škrty“ slíbil, připravil a taky realizoval. Alespoň v tomto nám nelhali! Bohužel, dopadají podle tohoto nepříliš půvabného názvu. Rovněž nezapomínejme, že to pan premiér vůbec neměl a nemá lehké. On má sice stále trojkoaliční vládu. Ale nakonec záhadně postavenou na údajné politické straně, která před volbami nikdy nikde neexistovala. Tudíž ve volbách nekandidovala. Kdo není, kandidovat nemůže. Ale jak vidno, jsme zemí netušených možností. Jak kdy a jak pro koho. Ústava ČR snese mnohé. Bohužel. Škoda pro nás, velká škoda pro tuto zem.
Nicméně toto hlasování bude přece jenom v něčem jiném. Tentokrát se jej zřejmě na naší straně fronty zúčastní i polovina příslušníků politické firmy, která vstoupila do sněmovny jako Věci veřejné. Ani oni svým způsobem nelhali. Přinesli vskutku novou politickou kulturu. Kulturu, do té doby dokonce ani zde v Absurdistánu nevídanou. Předvádí to již 2 roky. Jistě, opozice by měla ve vypjatých chvílích držet pohromadě. Ale omlouvám se, mně osobně to s nimi nějak ještě nejde. Nevěřím jim, že důvodem rozdělení a poté obrácení části Bártových veverčáků byla touha po pravdě. Bojím se, že to spíše byla jen a pouze snaha dosloužit celé 4 roky ve sněmovně. Důvěru svých zákazníků, tedy voličů, firma zcela ztratila. Ona to je taky spíš než nějaká strana odposlouchávací firma. Její založení a proniknutí na trh, promiňte, do vysoké politiky, něco jistě stálo. A v byznysu by se to, co bylo investováno, mělo se ziskem vrátit. Celé „odsloužené“ volební období je tak rozhodně z tohoto pohledu tou lepší variantou. Já vím, je to spekulace. Ale nabízí se. Jak jinak vysvětlit, že chybí-li vládě proti opozici jeden hlas, je vždy ještě v rezervě pan kolega Šťovíček. Poslanec opozičních VV. Přitom hlasující s vládou. Asi i proto až nepochopitelně a jistě i nezištně nás ve sněmovně informoval, že se cítí být stále vázaný koaliční smlouvou. Tou, kterou jeho vlastní strana vypověděla …… co k tomu dodat.
Ne, nečekejte zázraky. Za popsané situace budeme možná ještě 2 roky muset trpět pod touto vládou a my je marně kritizovat zde v této sněmovně. Taková je daň za demokracii. I za tu „novou politickou kulturu“. Voličům se jaksi díky objektivním okolnostem a cílenému mediálnímu nátlaku v roce 2010 zhnusily tradiční politické strany. Komunisty třeba pominout. Kontinuální volební kampaň, vedená vlastně nepřímo a nezištně páně premiérovým antikomunistickým kabinetem, přináší v průzkumech jejich nevídaný vzestup. Není to však vůbec zadarmo! Pro komunisty samotné sice ano, ale pro tuto zem nikoliv! Stejně jako zadarmo nebyly a nejsou ty strany tzv. nové – VV, TOP 09, LIDEM. Stály nás víc, než je zdrávo. Další čekají v závětří. Můžete dále experimentovat. Přemlouvat nejen dědka, bábu. Snad se volič poučil. Již na podzim bude mít možnost opět hlasovat.
Stejně jako já za chvíli o vyslovení nedůvěry této vládě. Vlády, která - přes vše výše vyjmenované i nepopsané - jde přes odpor drtivé části veřejnosti dokonce až tak daleko, že při církevních restitucích riskuje prolomení Benešových dekretů! Nedotknutelných dekretů pana prezidenta, který se podle zákona tohoto parlamentu „zasloužil o stát“. Bohužel, jsou v tom podporování stále většinou svých vlastních či jinak naverbovaných poslanců. Nemám rád velká slova, ale tohle smrdí velezradou. A ona to velezrada je. Zrada svých slibů, pověsti, své země. Doufám, že jak senát, tak pan prezident budou mít stejný názor jako je ten můj. Ale nestane-li se zázrak, ani tohle je nezastaví.
Opakovaně hlasovat o nedůvěře vládě za současné situace je možná nesmysl. Vyhrát přece nemůžeme. Zatím. Ale je to nutné! Nejen proto, abychom se jen „vykecali“. Ale také proto, abychom se mohli sami na sebe kouknout ráno do zrcadla. Je to věc cti. Neudělat to, těžko bychom i vám voličům mohli ještě někdy na oči. Třeba nám oranžovým konečně uvěříte. A v dostatečné míře. A my pak už nebudeme muset sedět jen v opozičních lavicích. Ani lepit nějaké záhadné koalice. Obávám se, že po všech těch pokusech taky moc jiných demokratických řešení nezbývá.
Řečí dnes uslyšíte mnoho. Budou se i opakovat. Omlouvám se, já se zřejmě omezím jen na pouhé: „Pro návrh“. Není to zase až tak málo. Mluvil jsem ve sněmovně již mnohokrát. I o zmíněných Benešových dekretech minulý týden. Opakování je sice matka moudrosti. Zde ale asi ne. Hluché, slepé a zvláště pak hloupé lze slovy přesvědčit jen těžko. Tak mi snad mé dnešní relativní mlčení prominete. Důležitější opravdu je, jak budu hlasovat. Já tak, jak jsem Vám před volbami slíbil.
Praha, 18.7.2012
Jiří Koskuba
