Díky zlým redaktorům ČT, kteří se patrně zase šťourali tam, kde bezpochyby neměli, se náhle z hlubin vynořila kauza IZIP. Ve značné nahotě. Stalo se tak až poté, kdy média odhalila poměrně překvapivý a údajně ušlechtilý čin zakladatelů tohoto projektu. Oba páni modří europoslanci doktoři Cabrnoch a Ouzký darovali (?!?!), jak zaznělo v ČT, 49% zbývajících akcií své firmy čerstvě vzniklé – jistě jen a jen čistě náhodně – společnosti ve Švýcarsku. Akcií na majitele, jak jinak! A pochopitelně jedině proto, aby tento jejich deset let starý projekt mohl dále pokračovat a ušetřit penízky té největší z našich zdravotních pojišťoven. Čin hodný následování! Představa zdejších čelních politiků, rozdávajících zcela nezištně svůj majetek ve prospěch země a jejího lidu, musí dojmout mnohého naivního voliče. Hodně naivního. Kdyby tam nebylo pár kdyby. O projektu IZIP, jehož nejsem již dlouhodobě příznivcem, bylo zvláště v poslední době napsáno a řečeno mnoho. Snad není třeba vše opakovat. Ale jen tak pro osvěžení paměti…….
Hlavní námitkou oponentů je fakt, že od roku 2001, kdy projekt vznikl, zatím penízky jenom stál. VZP za něj utratila již více než 1,6 mld. Kč. A dlužno podotknout, že tyto kritické hlasy již nezaznívají toliko od „oranžových“ členů Správní rady VZP (SR VZP). Dále je poněkud zvláštní, že oba europoslanci svůj „dar“ učinili bez vědomí alespoň svých koaličních kolegů z vlády i SR VZP. Bezpochyby z pouhé skromnosti. Takže touha po nenápadnosti a skromnosti je možná důvodem obecného odporu vládních poslanců proti zrušení anonymních akcií, o které prý i v tomto případě jde. Pro pouhé připomenutí, Wikipedie píše: Anonymní akcie na doručitele jsou již dnes ve světě chápány jako zdroj korupce, praní špinavých peněz a organizovaného zločinu, proto jsou prakticky zakázány. Tyto akcie jsou povoleny pouze ve třech zemích světa: v České republice, Marshallových ostrovech a Nauru. Asi se mýlí, encyklopedie jedna, zřejmě levičácká!
Pan ředitel VZP křišťálové čistotě záměru taky moc nepřidal, když včas nestihl svou SR VZP informovat. Učinil tak poněkud netradičně nejprve prostřednictvím médií a poté dopisem ze dne 6.10.2011. V něm se mj. praví:
………Ve lhůtě 90 dnů prostým nevyzvednutím akcií z úschovy je možno celou transakci vynulovat a vrátit se k právnímu stavu před podpisem smluv. Pokud by v budoucnosti před uplynutím platnosti stávajících smluv byly tyto smlouvy ukončeny, sjednaná rozvazovací podmínka opět navrací vše do právního stavu před koupí akcií. To znovu znamená, že volnost VZP a jejich správních orgánů hodnotit stav projektu a vyvozovat z tohoto vyhodnocení závěry do smluvních vztahů, není současným převodem akcií nijak omezena. Naopak, pozice VZP je díky většinovému vlastnictví významně posílena. Se znalostí těchto faktů bylo pro mne těžko představitelné, že tento velkým úsilím vyjednaný stav by se mohl stát předmětem kampaně, která bude vše interpretovat úplně naruby a přesvědčovat veřejnost, že nákupem akcií se VZP dostala do nevýhodné, arbitráží hrozící situace, kde se již nemůže v budoucnu svobodně rozhodovat………
Nu, vidíte, přitom nejen ti mizerní skeptici a kritici, ale bohužel ani renomovaní právníci možnost arbitráže v případě odstoupení VZP od smlouvy zase tak moc nevylučují. Náhodná lapálie?! Určitě žádný nátlak na rozhodování SR VZP, že? Koho by to taky napadlo, tady v Čechách….. A to ještě ke všemu právní zástupce nového držitele 41% akcií firmy eHI pan Thomas Ladner v HN mj. poněkud na české poměry nešťastně praví: ……Když investor zaplatí za akcie, které nyní drži eHI, přitečou peníze. A z nich mohou být odměněni všichni, kteří se na úspěchu podíleli…… Nu co, já mezi ně rozhodně patřit nebudu a ani nechci. Takže nemusím měnit ani svůj postoj při konečném rozhodování na listopadové správní radě.
V rámci celkové informovanosti a slíbených pohádkových příběhů cítím i povinnost vyslovit svůj názor, že pohádkou je rovněž tvrzení, jak se díky elektronické knížce ušetří na zbytečných vyšetřeních a předpisech léků. Ono se Vám jaksi neříká, že většina lékařů má od zdravotních pojišťoven tzv. limity na to či ono a jsou-li překročeny, jsou postiženi právě oni. V tomto případě je i zřejmé, že nějaká ta kontrola již existuje. Navíc v drtivé většině případů se zdravotní pojišťovny chovají naprosto stejně. Takže se spíše z pohledu hledaných úspor nabízí otázka, nestačila-li by opravdu pouze jedna jediná. Méně managementů, méně smluv, méně správních rad atd. Rovněž je vhodné zmínit skutečnost, že všechna zdravotnická zařízení a doktoři zrovna nekradou a nefalšují účty zdravotním pojišťovnám. Asi stejně, jako politici. I když v tomto druhém případě bych si vsadil na výrazně opačný poměr sil. Rovněž asi málokdo z pacientů ví a vnímá, že naopak pojišťovny vždy nezaplatí vše, co je jejich klientovi poskytnuto. Kupř. dostavíte-li se na akutní ambulanci nemocnice v době ústavní pohotovostní, byť Vám provedou kompletní (v terminologii pojišťoven komplexní) vyšetření, nesmí si jej naúčtovat. Stejně jako během něj provedený odběr krve či moči. To by si Vás museli pozvat znovu na druhý den. Vám by to vyhovovalo? Tušíte, že Vás a Vaši pojišťovnu vlastně sponzorují? A tak bych mohl pokračovat. Jen tak pro srovnání: za komplexní vyšetření internistou v normované délce 60ti minut se účtuje celých 475 bodů, což je přibližně i tolik korun. Toto vyšetření lze v ordinaci ambulantního specialisty vykázat toliko jednou jedinkrát za výskyt Vašeho rodného čísla v ní. Srovnejte s cenou, kterou zaplatíte u veterináře za svého psíka (s veškerou úctou ke kolegům veterinářům!) nebo v autorizovaném servisu při opravě svého plechového miláčka. Nu a přehnaná medikace? Ano, existuje, to nelze popřít. Bohužel, její rozsah je krom požadavků a potřeb pacientů určen hlavně farmaceutickými firmami, které chrlí další a další pro náš život nejen nezbytné léky. A kupodivu si i díky odborným lékařským společnostem, dle zlých jazyků tu a tam i „možná“ zainteresovaných, tvoří tzv. guidelines, tj. odborná doporučení. Nu a zkuste je jako felčar nedodržet a obhájit to pak v event. sporu. A tak bych mohl pokračovat, ale to už bych Vás zahltil. Nebylo řečeno vše. Ani možná pozitiva elektronizace. Nic proti tomu. Ale lze to řešit i jinak. A levněji.
Nejen IZIP-em živ je člověk a média. V rámci komplexnosti pohledu prostého pěšáka této poslanecké sněmovny, což je také cílem toho deníku, mi dovolte zmínit i další pohádky z Malé Strany. Třeba tu o eventuelním novém hodném panu prezidentovi Karlovi z Černé Hory (a nemám na mysli součást bývalé Jugoslávie), který je ochoten se kvůli lidu svému i jeho německým sousedům (jaké je správné pořadí?) obětovat přes svůj zásadní postoj jít i do volby nepřímé. Možná i v duchu dávné historie budeme do říše znovu posílat i stádečko volů ročně. V rámci dobrých sousedských vztahů. Ostatně jsou místa, kde je jich máme až dost. A prolomí-li restituce církvím skutečně Benešovy dekrety (kupodivu též v režii TOP 09), kromě volů toho budeme do Germánie posílat více. Ještě že opravili sochu hejtmana Jana Žižky na Vítkově. Úžasem by se mohla rozpadnout.
Pak je tu také pohádka o hodné spanilé princezně Karolíně, která se prý vydala do sluje korupčního draka. Tahle pohádka je již dosti dlouhá a zatím nekončí. Ostatně i princové Radek a Vít v lesklé zbroji zatím taky do uvedené jeskyně nedorazili. Tedy z důvodu boje s drakem. Jenom tu a tam halasně zařinčí brněním. Nikoliv mečem. Aby bylo vidět, že jsou stále u dvora. To hodný reformní kouzelník Leoš zase slíbil felčarům a hlavně pak opomíjeným zdravotním sestřičkám přidat na mzdě. Za jejich věrnou a vskutku namáhavou službu špitální. Ale nějak nemůže najít kouzelný měšec, ve kterém by potřebné zlaťáky byly. Jak by taky mohl, když si mj. odhlasuje nesmyslné zvýšení DPH, navržené zlým čarodějem Miroslavem, které zatíží krom poddaných i jím spravované statky! Proto hodlá se jich spíše zbavit. I se sestřičkami! A tak nezvoní zvonec a ani této pohádky rovněž není konec. Nicméně jsme členy i milované EU. Dnes večer nám proto přední bruselští pohádkáři převypráví, nikoliv zdarma, začátek nového příběhu: jak snadno a rychle se z další velké krize dostaneme. Kdo nevěří, ať tam běží. Ale ať neposlouchá toho chlapíka z Anglie. Anglické pohádky jsou jaksi pochmurné. A to my tady nemáme rádi. Jenomže ty naše klasické české zase většinou končily vítězstvím dobra nad zlem. Bojím se, že tomu u dnešních moderních autorů tak není. Uvidíte sami.