chtěl bych ke svému ctěnému kolegovi, vaším prostřednictvím, Pavlu Žáčkovi. Pavle, my se scházíme na výboru v sestavě, kterou si vždycky odsouhlasíme. Nezažil jsem, že bychom někomu nepovolili tam vystoupit. Předpokládám, že totéž by mělo být na obraně. A souhlasí to vlastně se zněním jednacího řádu, tak jak to říkala tady kolegyně Ožanová. V podstatě není o čem mluvit. Ale problém je, že mnohdy na těch výborech opravdu není o čem mluvit, protože jsme v režimu tajném, kdy my z toho nesmíme nic říkat. A od ředitelů služeb se skutečně dozvídáme útržky.
Nicméně teď se událo to, že včera například jsi poskytl rozhovor do médií, kde jsi informoval o toku velkých financí v řádu statisíců eur z Polska k určitým osobám. A když se tě novináři ptali, jak je možné, že jsi to sdělil i zahraničním médiím, tak jsi řekl, že ten poslanec, který se ptá, si umí informace získat. Na přímý dotaz, jestli jsi byl za ředitelem BIS, jsi neodpověděl, řekl jsi, že to necháš bez komentáře. My jsme dopadli tak, že na výboru pro bezpečnost se nedozvíme nic! Dostáváme začerněné zprávy. Je nám argumentováno tím (Reakce v sále.) - ano, je to tak - je nám argumentováno tím, že si máme počkat půl roku, tři čtvrtě roku na nějaké vyšetření.
Ale dočíst se od předsedy bezpečnostního výboru, že kdo chce, si informace získá, to je pro mě naprosto neuvěřitelné. Takže, ctít jednací řád, přístup tam, kam ten přístup jako poslanci máme, dostávat informace, které máme dostávat a informovat média o tom, o čem můžeme. Já si prostě vyprošuji tuhletu cestu a ještě se vysmívat poslancům opozičního hnutí, že si neumí získat informace, to je pro mě neuvěřitelné.