Zdravím všechny.

Někdy je potřeba porovnat data z ostatních zemí a udělat si obrázek fakt s nadhledem.

Belgie má zhruba stejný počet obyvatel jako Česko, jen měli na začátku jiný přístup, prostě nechali koronavirus plynout. V podstatě žádné restrikce ze strany státu. Jaká je realita dnes? Celkový počet nakažených je tam mnohonásobně větší.

Země se po prvotním odporu a zlehčování situace nakonec nevyhnula plošné dvouměsíční karanténě, která začala 13. března. Uvolňování opatření probíhalo v několika fázích. K prvnímu uvolnění došlo v květnu, kdy mohly za přísných podmínek otevřít všechny obchody naráz. Dnes jsou veškeré podniky otevřené, přičemž nošení roušek je v obchodech a veřejných prostorách povinné. Ochrana úst je povinná také na trzích, v kinech, veřejných prostorách, kde je mnoho lidí a kde nelze dodržet bezpečnou vzdálenost, v nákupních zónách, administrativních budovách a restauracích, pokud host nesedí u stolu. To udělat u nás – to by bylo křiku.

Mnoho obcí má z části definovány oblasti veřejného prostoru, kde je nošení roušek povinné. Třeba v bruselském regionu byla 12. srpna zavedena povinnost nosit roušky plošně, až na pár výjimek. ??

A co u nás? Hádáme se, kde budou a kde ne. Do toho ale přece politika nepatří!

V porovnání s Belgií jsme aktivním zásahem první vlnu zvládli excelentně. Možná právě proto jsme měli pocit vítězství a rychle jsme opatření rozvolnili.

Belgičané v opatřeních pokračovali a vědí proč. My s tím máme problém, ale rouška, dodržování sociálních vzdáleností a desinfekce rukou, to se přeci dá ještě několik měsíců vydržet.

Charakter onemocnění se v Evropě mění, převažují bezpříznakové a lehké varianty u mladých a zdravých, a to je dobře. Dnes chráníme především starší a chronicky nemocné spoluobčany.

V připojených tabulkách vidíme podobné křivky vývoje úmrtí na covid-19 u nás a v Belgii, rozdíl je v tom, že u nás je to ve stovkách a v Belgii v tisících.