Založte si politické hnutí, investujte do volební kampaně, kde stačí pouze jen očerňovat a slibovat nesplnitelné a v rámci nepolitické politiky pomlouvat politické strany, vždyť individualita některých je více než společný zájem a úspěch je zaručen. Zdá se vám to jako holý nesmysl a blábol? Žel ale není…

Příkladů bych mohl uvést hned několik. O tom, že si voliči nechtějí připustit manipulace v mediích z nedávné historie, není pochyb. Vzpomeňme si na minulé volební období, kdy si doslova byznys z politiky dělaly Věci veřejné, posléze pak nikým nevolená strana LIDEM, jejíž předsedkyně Karolína Peake byla spíš maskotem a příležitostným tiskovým mluvčím strany než předsedkyní, která stranu někam vede. Stačí si připomenout, jakou rychlostí doslova „vyletěla“ Karolína Peake z ministerstva obrany…

Myslím si, že to a mnohé další, třeba působení Radka Johna na ministerstvu vnitra atd., mluví o politické i odborné kvalifikaci těchto politických nováčků, kteří si přišli do politiky spíše vydělat než něco pro občany udělat. A to nechci jít do ještě starší historie a připomenout třeba ODA a její dluh nebo Unii svobody.

Přišly nové volby a máme před sebou nyní volby "evropské", ptám se, zda tuto zkušenost lidé vezmou za svou nebo pro přemíru starostí se historie znovu zopakuje. Na scénu přišla tentokrát politická hnutí ANO a Úsvit přímé demokracie, jejichž tzv. "lídři" nebo spíše majitelé či manažeři (jako tomu bylo u VV) Andrej Babiš a Tomio Okamura před volbami slibovali voličům, že nastolí pořádek, že nebudou krást a budou poctivě pracovat pro blaho všech. Vím, že je po volbách zatím krátký čas, ale kde jsou teď jejich sliby a kde činy?

Andrej Babiš se na politické scéně chová tak jak umí, tedy spíš jako byznysmen než politik, kterého nezajímají voliči. Podle pana Babiše všichni kradou. Ohrazuji se, já nevím jak Vy, vážení voliči, ale já nekradu. On to nemá prý zapotřebí, vždyť má peněz dost. O tom, že se ale dostává do střetu zájmu třeba tím, že se jako ministr financí dostává k zásadním informacím, kterých může jako majitel společnosti Agrofert krásně využít (zneužít), už ale tolik nemluví. Třeba o tom ale mluví jen se svými manažery.

Druhým „schopným“ byznysmenem je Tomio Okamura, které krásně využil systému financování politických stran od státu. Stát platí jeho straně a Okamura zase dle nedávno zveřejněných informací z médií fakturuje své straně za služby, které pro stranu jistě svědomitě odvádí. Promyšlený tah, nebo jen náhoda? Zaručeně ale dobrý byznys.

Málokoho ale trápí, že kvůli takovým pochybným hnutím, které si dělají z politiky jen byznys, upadá stranický systém (ústavně zakotvený), který je naopak trvale podkopáván, protože byznysmenům vadí vnitrostranická demokracie. V té se totiž manažersky nedají dávat příkazy ředitele, ale musí se dojít demokratickým hlasováním k názoru většiny, zejména v masových stranách. A tak se stalo, že byznys s politikou jdou již „transparentně“ ruku v ruce a řadě voličů to vůbec nevadí. Ono se o tom totiž nesmí takto nahlas mluvit. Smutné …

MUDr. Jiří Maštálka, komunistický poslanec EP a kandidát na poslance za KSČM