Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Stojím tu před vámi znovu jako v září loňského roku, kdy jsme se tímto zákonem zabývali. Upozorňovala jsem, že ten zákon obsahuje skutečně spoustu chyb, a nejenom tyto v podstatě drobné chyby, protože tato novela je spíše jen záplata toho, co se vůbec tím zákonem přineslo. Tehdy legislativa upozorňovala, že zákon je natolik jiný a týká se i jiných předpisů, nejenom zákona o sociálně-právní ochraně dětí, že se jedná o celkovou změnu koncepce a není možné Senátu ze dne na den nebo z týdne na týden upravit a opravit tento zákon, který se týká péče ohrožených dětí. Proto jsem v září navrhovala zamítnutí a skutečně řádnou debatu, abychom dnes nevylili s vaničkou i v tomto případě skutečně dítě.
Náš dlouhodobý systém péče o ohrožené děti má skutečně dlouhou tradici. Péče pěstounská má až stoletou tradici, a postupně se může evolučně vyvíjet a zkvalitňovat. Je to systém, který nám záviděl a závidí celý svět, který se může zlepšovat a není úplně ideální sem přinášet modely ze zemí, které se dokonce i v těchto zemích potýkají s mnoha problémy, s mnoha chybami, jsou zde i děti na ulici anebo děti, které střídají mnoho výchovných prostředí. Těch věcí, na které bych chtěla upozornit, tak především jsem tady říkala, že ohrožené dítě se v žádném případě nesmí ztratit z dohledu státu v tom dobrém slova smyslu a nesmíme dopustit, aby docházelo k párování a umisťování dětí do pěstounské péče jenom prostřednictvím například jiných než organizací pod dohledem státu. Tyto doprovodné organizace by měly být podrobeny akreditacím, aby skutečně nepřinášely pouze různou kvalitu té pomoci, která někdy není až tak příliš potřebná. Měli bychom vždy mít na mysli, že dítě ohrožené, týrané musí mít před sebou takové řešení a musí mu být zajištěno takové řešení, které zajistí jeho další stabilní vývoj po všech jeho stránkách potřeb. To jsou skutečně věty pana prof. Matějčka, a je potřeba se k nim vracet, nikoliv ho pouze zneužívat účelově pro některé mediální a propagandistické výstupy.
Zákon, který prošel PS, byl takové Poslanecké sněmovně podroben a doplněn mnoha pozměňovacími návrhy, které některé jsou nepříliš šťastné. Kdy například zákaz umisťování malých dětí do těch tzv. kojeneckých ústavů, což jsou dnes dětská centra, kde jsou děti umisťovány z různých důvodů, a pracuje se tam s rodinami, a ty děti tam pobývají v průměru kratší dobu než tři měsíce, to je statistika. Kratší dobu než tři měsíce, a tato dětská centra procházejí už teď reformami, protože jim v tom žádná legislativa nebrání. Upozorňovala bych také na to, nebo chci upozornit, že mnohdy ministerstvo vydává metodické pokyny a tím řídí své úředníky na orgánech sociálně-právní ochrany dětí v terénu. A někdy tyto metodické pokyny ne úplně korespondují se zákonnými podklady. Takže to je někdy až složité tady té pravomoci ministerstva. Jsem především pro podporu dlouhodobých pěstounů a varovala bych, aby dítě nestřídalo své prostředí, takže pěstounská péče na přechodnou dobu by měla být vždy jen indikována v takových případech, kdy bude jasné, co bude s tím dítětem po vypršení lhůty, kdy může být umístěno v péči na přechodnou dobu, tak co s ním bude hlavně dál, kam půjde dál, a opravdu mít tato data k dispozici. O doprovodných jsem hovořila, upozorňovala bych na nebezpečí možné snahy na snižování, a to bych chtěla poprosit pana ministra, aby nedošlo k tomu, že by mohlo dojít ke snížení kvality pěstounů, tedy ty nároky na jejich psychologická vyšetření by měly být vysoké, aby nedošlo jenom proto, abychom jich měli dostatek, tak snížení také kvality těchto osob. Tuto novelu samozřejmě schvaluji tady v tuto chvíli, ale upozorňuji, že je to pouze záplata na systému, který hrozí rozkolísáním a ten systém se rozkolísává stále více a více. A pokud debata nebude skutečně a řádně koncepční se zapojením všech odborníků, nikoliv jen těch mainstreamových, tak by ten systém skutečně naše děti mohl ohrozit.
A mohly by se vyskytovat v prostředí, které ohrožuje jejich vývoj, jejich zdraví a dokonce někdy i jejich životy. Děkuji.
