Sílící kritika Norska i z dalších států, naposledy z Litvy, přitom napovídá, že nejde o individuální selhání sociální služby v případě jedné rodiny, ale o standardní postup, který Norsko vůči rodinám používá.
Není pravda, že nízká frekvence setkání je výjimečná a souvisí se závažností případů. I podle samotných norských právníků jde o naprostý standard.
Domnívám se také, že za zvýšenými bezpečnostními opatřeními, které schůzku doprovázely, může být i neúspěšný útěk litevské rodiny zpět do Litvy, který se odehrál na konci lednu tohoto roku.