Milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolím si ohledně zdravotnických záchranářů pár slov. Nejsem, myslím si, že nejsem ve střetu zájmů, protože já se záchrankou už smlouvu žádnou nemám, tak jak to říkal Marek Slabý. Ale každopádně mám za sebou stovky výjezdů, kdy jsme převáželi děti nebo respektive kriticky nemocné novorozence, mám asi 25letou praxi při těchto výjezdech.
Musím říct, že člověk měl potom možnost sledovat stárnutí mých kolegů, které považuji za kolegy, ze záchranné služby, záchranáře, prožili jsme spolu hodně, mohl jsem sledovat nebo sleduji i to stárnutí, jak to člověk visí na sobě, tak jsem to viděl i na těch mých přátelích některých. Opravdu ty věci, které jsou popsány v důvodové zprávě, které jsou potvrzeny i vystoupením pana senátora Slabého, těch slov, která tady zaznívají, tak to plně podporuji.
Zjistil jsem si ohledně čísel, že by se jednalo zhruba o 6000 až 6500 zaměstnanců. Ovšem ty náklady, které by na to byly, mně se líbí ten návrh vlády v tom, že je vyvážený, že je to svým způsobem pro mě taková nová věc. Je to ve vztahu k počtu směn. Je tam i bonus určitý v tom, že až 60 měsíců se může zkrátit, ale je tam nějaký strop, ze kterého se nedá uhnout, to je těch 4400 směn. Řekl bych, že ty odchody, tak jak je to třeba v Olomouckém kraji, je to 300 zaměstnanců celkem na záchrankách v krajské záchranné službě. V roce 2023 by se to týkalo 21 lidí, v roce 2024 by to bylo 6 lidí, v roce 2025 asi 12 lidí. Ono to potom dojde k tomu, že ty počty klesnou, např. z těch 21 na 12, tam si myslím, že se dá počítat potom dál už dopředu, kolik lidí by mohlo odejít. Ještě důležité je, že ti lidé můžou odejít, ale nemusí. To nemusí být předčasný důchod v tom, že bude nařízený, ale ti lidé si můžou vybrat. Dá se taky předpokládat... Takže tu šanci mají, na ten odchod, vzhledem k tomu zdravotnímu stavu, té únavě a vyčerpání atd. V tomto si myslím, že to je příznivé také. Nelíbí se mi tam ten odpočet odvodů, který se postupně zvyšuje, tak, aby, myslím, v roce 2026 už se odvádělo 5 procent, zaměstnavatel odvádět 5 procent. To je určitý precedens, ze kterého se dá vycházet potom i u dalších skupin, o kterých tady mluvíme.
Připadá mi, že je dobré to prozkoumat nebo použít u jedné skupiny, třeba zrovna těchto záchranářů, aby tento vzor mohl Potom bych chtěl říct ještě, že takoví ti lidé, kteří se věnují záchranné službě 20 let a víc, teď v současné době už jsou záchranky zatíženy poměrně větší fluktuací, protože záchranáři, ne že by odcházeli ze svých zaměstnání atd., oni mají tu svoji práci rádi, ale chodí, jak to bývá u mladé generace, získávat ty zkušenosti v jiných ještě oborech, třeba odejdou na ARO na nějakou dobu, potom odejdou třeba do zahraničí na chvíli atd. To odsloužení těch 20 let bude teď v menší míře, než třeba byla u té skupiny, která nastoupila v 90. letech nebo před rokem 2000. To je další faktor, který mě vede k tomu, abych vás poprosil o podporu tohoto zákona ve znění z Poslanecké sněmovny. Taky bych chtěl zmínit dopis Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb, který vám přišel, každému z vás. Taky bych chtěl zmínit genezi toho zákona, protože tam už jsou určité sociální benefity za éry, teď se omlouvám, že nevím přesně ty roky, ale vím, že za éry pana ministra Julínka se tam ten návrh ocitl, ale byl to pouze návrh. Potom došlo ke změnám. Myslím, že tam byla úřednická vláda, potom za doby zákona o zdravotních službách, za doby pana ministra Hegera potom došlo k tomu, myslím, že to byla hlava VIII nebo část 8, o těch sociálních benefitech, které by to dávaly do korelace s integrovaným záchranným systémem, tak to potom bylo vyškrtnuto. Nevím už, z jakých důvodů, ani už mi nepřísluší to komentovat. Už se to tam objevilo, zase to zmizelo. Myslím si, že tímto máme možnost splatit určitý dluh. Máme možnost taky využít systému, který byl, myslím si, k tomu asi speciálně vymyšlen, počty těch služeb atd., to se hodně ladilo. Vím, že se ladilo, jestli osmihodinové, dvanáctihodinové služby atd. Čili není to připraveno horkou jehlou, v žádném případě.
Já bych možná odcitoval na závěr z toho dopisu Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb, protože mi to připadá nejvíc autentické, plně to reflektuje i moje zkušenosti s těmi kolegy, se kterými sem jezdíval, že nás žádají, aby byl podpořen a vzat tedy tento zákon, protože u řady starších, mnohdy už vyčerpaných a nemocných zdravotnických zaměstnanců se na to čeká. To je právě to, mnohdy vyčerpaných a nemocných zdravotnických záchranářů, to je velmi autentické. Vyběhnout tam, kde nejezdí výtah, osm pater, s batohem záchranářským, ve stresové situaci, to také není jednoduché. Děkuji.
