Vzpomínkové setkání se soustředilo u hromadného hrobu v blízkosti bývalého Horákova statku, kde bylo nacisty zastřeleno 173 lidických mužů. Položeno zde bylo více než 50 věnců. Mezi těmi, kdo se poklonil památce vyhlazené obce a jejím obyvatelům, byl mimo jiné předseda vlády Jan Fischer, nebo místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták.
Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka na závěr pietního ceremoniálu uvedl: „Nikde necítím takové napětí a ostych, jako zde v Lidicích. Bestiální chladnokrevnost hitlerovských nacistů s jakou se zde pokusili 10. června 1942 navždy zlikvidovat tuto obec děsí i po letech. Zde prostě člověk nesmí mlčet a nesmí se nechat umlčet tvrzením povrchních lidí, že od oné lidské tragédie uplynulo již mnoho let."
Oběťmi nacistického vraždění se stalo 340 lidických občanů. Tento tragický osud jim připravila tvrdá opatření k potlačení protifašistického odboje. Kartami osudu obce v blízkosti Kladna zamíchalo rozhodnutí československé exilové vlády v Londýně - útok československých parašutistů na říšského protektora Reinharda Heydricha, který byl 27. května 1942 smrtelně postřelen.
Pro české obyvatelstvo měl však tento hrdinský čin fatální následky. Tvrdá opatření k potlačení protifašistického odboje tragicky dopadla také obec Lidice. 10. června přesně o půlnoci se začal naplňovat osud jejích obyvatel. Na základě nikdy nepotvrzené spojitosti s atentátem na Heydricha bylo na dvoře Horákova statku zastřeleno 173 lidických mužů, ženy byly odvlečeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku a děti, které nebyly vybrány na poněmčení, skončily ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.
Všechny lidické budovy byly vypáleny a pak srovnány se zemí. Záměr nacistických okupantů vymazat jméno obce z mapy se však nenaplnil. Událost otřásla celým světem a mnohé obce či města dostala název Lidice. Na památku vyhlazené české obce tak najdeme město Lidice v Mexiku, USA či Brazílii. Dokonce některá děvčátka narozená po této tragédii dostala jméno vypálené obce.
Lidice nikdy nepřestaly žít v myslích lidí celého světa a původní záměr potrestat, zničit, zavraždit a ponechat v zapomnění, se setkal spíše s opačným efektem.
- Po skončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
- 3. června 1945 postavili vojáci Rudé armády pomník u hromadného hrobu 173 lidických mužů.
- V květnu 1947 byl položen základní kámen nové obce Lidice.
- V červnu 1955 byl slavnostně otevřen Růžový sad míru a přátelství, kde roste 29 tisíc darovaných růžových keřů z 32 zemí světa.
Jedním z nejpůsobivějších monumentů nacházejících se na pietním území Lidic je pomník lidických dětí, které zahynuly v polském Chelmnu. Sochařka Marie Uchytilová jej věnovala všem dětským obětem druhé světové války.
V lidickém muzeu se nachází expozice s názvem „A nevinní byli vinni...", která zachycuje celou lidickou tragédii.
