Není mi lehko. Není mi lehko proto, protože aby předkladatel, ministr nevěděl, že tady žádná lékařská záchranná služba není, aby říkal něco, co není vůbec pravda. On říká, že to chce, že je to legislativně technicky potřeba upravit, ale on sám říká, on proto zvedl hlas a teď říká ne, ne, ne, já vám to, my vám to už neuděláme. Protože já to chci změnit. Já se k tomu dostanu. Budu emotivní, protože toto fakt... Tady se ze záchranářství dělá politika. Mimochodem tito lidé, tam jsou zástupci věřících lidí, ódéesáků, espéďáků, to neřešte. To jsou lidé, kteří zachraňují lidské životy.
Integrovaný záchranný systém v naší republice má tři hlavní složky: Hasiče, policajty a záchranáře, záchrannou službu. Ty dvě největší mají nejmíň výjezdů. Ta nejmenší, jmenuje se Zdravotnická záchranná služba jednotlivých krajů je početně nejmenší, mimochodem, je to zhruba asi 300 lidí na každý kraj, má nejmíň lidí, ale má nejvíc výjezdů. Ale ona nemá žádné sociální jistoty.
Tito lidé si řekli, nebo my jsme si řekli, vy, kteří jste tady byli minulé volební období a hlasovali jste proto, mimochodem všichni, myslím, pro to zvedli ruku. Řekli jste: Ano, my jsme si všimli. To jsou vlastně lidi, kteří nemají jistotu. A možná právě v duchu toho, co probíhalo, to byl ten covid, tak jsme si uvědomili, to jsou lidi, kteří... nikdo nic o covidu nevěděl a my jsme věděli, že to je průšvih a že můžeme i umřít. A vy jste to ohodnotili, a za to jsem rád, my jim uděláme - prošel návrh zákona, je jedno, kdo ho navrhl, je úplně jedno, jestli ho navrhl ten či onen. To byla apolitická záležitost. Mimochodem v kontextu dnešního dne. Dnes, ano, 25 let nazpátek je, kdy v naší republice byla tragédie, byly to povodně. Šedesát lidí umřelo během povodní. Taky jsme tam byli. Já v podvěsech na laně, helikoptérou jsme tam lítali. Zachraňovali.
Nicméně, my jsme se v minulém volebním období domluvili, ano, uděláme vám to, že 20 let budete moci jít dříve do důchodu, když splníte... Promiňte. Budete moci jít o pět let do předdůchodu nebo předčasného důchodu bez sankcí, když budete záchranáři, budete pracovat a splníte 20 let práce na záchranné službě. To jsme udělali. Stala se chyba. Nikdo si toho nevšiml, ani z poslanců tady, potom ani senátoři, a pan prezident to podepsal. Lidi natěšení, že jednou, když bude průšvih, a já nebudu stíhat, nebudu zvládat, tak neskončím na dlažbě. A byli jsme rádi. Prosím vás, a vy jste věděli, teď pozor. O koho se jedná? Není to žádná Lékařská záchranná služba a podobné věci, je to zákon, který umožňuje záchranné službě, záchranářům, Zdravotnické záchranné službě, aby v případě, když nebude zvládat tu svou práci, splní minimálně 20 let práce na záchranné službě a dovrší 60 let, to je podmínka, a musí na té záchrance být, tak když nebude zvládat, tak bude moct odejít. Možná rok, možná jenom dva roky před tím důchodem, možná tři, možná až pět. To jsme umožnili. (Nesrozumitelné.) Jak je to možné? Proč bychom to měli dělat?
Kolegové, já vám něco povím. Mně je šedesát. Byl jsem tam na plný úvazek, než jsem vstoupil do Sněmovny, a stále pracuji. A nechtěl jsem to říkat, ale řeknu to. Obě dvě kyčle mám železné. Na palubě helikoptéry jsem strávil 30, necelých 30 let. Ohledal jsem 3000 mrtvých lidí. Zachránil jsem tisícovky lidí. Přišel jsem o ledvinu. Stres. Mám karcinom ledviny, sebrali mi ji. Toto ale neznamená, že já v té práci nepokračuji. Já tam stále chodím. Ale jsou tací, kteří nemůžou. Řidič má epilepsii. Jinak je zdravý, ale má epilepsii. Ale to ho dehonestuje z toho, ne dehonestuje, on nemůže dál pracovat jako záchranář, řidič vozidla záchranné služby. Co má dělat? Dvacet let tam pracoval, je mu 60, 61, 62. A pan Marian Jurečka mu dneska říká: My to předěláme. Ale my to uděláme jinak. Já jsem pro to minule hlasoval, ale teď už mám jiný názor. Já vám to seberu, říká pan Marian Jurečka. Plete si nás, neví, o kom to je a ještě říká, že to neudělá. Co si to dovolujete? (Hovoří velmi emotivně.)
Kolegyně a kolegové. Ti, kterých se to týká v tomto zákoně, to nejsou hajzlové. To jsou chlapi a ženy. Převážná většina z těchto lidí, mimochodem, abyste věděli, v minulém roce, statisticky to mám z Ministerstva zdravotnictví, se jednalo o 72 lidí z celé republiky. 72, mezi nimi tři čtvrtiny jsou ženy. Ale pozor, z těchto 72 ani nevíme, kolik z nich splňuje to, že 20 let už mají odpracováno. Připusťme, že to tedy bude 50, 45, já nevím, lidí, kteří budou moci, ale moci, ne že musí, většina z nich tam zůstane. Proč by odcházel lékař zdravotnické záchranné služby, který bere stejný plat jako vy, má základ stejný na tom vrcholu v 60 letech, proč by odcházel do důchodu za 20, nebo já nevím, kolik by dostal.
Ale když bude muset, nebude zvládat, ale vy jistě budete rádi, aby zvládal, aby vyběhl ty schody, aby u vás byl do čtyř až šesti minut při klinické smrti, protože pak už jste mrtvý, pak je z vás preparát, když nebudete zachráněný zavčas. Ale když tento člověk to nebude zvládat, nebo záchranář, který bude neschopen, protože, jak jsem říkal, epilepsie, tak proč mu neumožnit, on nikdy neodejde dřív. Tito lidé, to jsou horští záchranáři, zdravotní záchranáři, to jsou srdcaři. Myslíte si, že půjdou dolů s prachama jenom proto, že chtějí odejít, že už je to nebaví? Není to tak. Ale když se to stane, tak někomu z nich to umožníte, a tím jim řeknete, my jsme si vás nakonec fakt vážili, jste dobří. Padesáti lidí. Ze sta horských záchranářů se jedná možná o jednoho za ten rok, který nebude zvládat. Podívejte se, já jsem spadl s helikoptérou třikrát. Třikrát za svých 30 let jsem spadl s helikoptérou, pilot zlomenou páteř, já jsem měl výhřez plotny(?), ale nějak se to spravilo, pokračuji dál. Já stále tu práci mám rád. Oni to mají také rádi.
Oni jenom chtějí mít takové jakési poděkování, že hasiči a policajti mají výsluhu. Ta výsluha je vždycky větším benefitem než těch ... Tady se jedná o 3000 korun. Ten benefit, který bychom jim dali, těm 55 lidem, kteří by možná odešli, tam se jedná o 3000 až 4000 korun. Že to bude předčasný důchod bez sankcí, nebo-li bude to důchod, který může odejít v 60, ale bude to bez té sankce odebrání těch 3000 korun, možná 4000. Kolegové, nestydíte se? Nestydíte se, pane Jurečko, že toto jste vůbec vypustil... Vy říkáte, my to spravíme. Vždyť to tady je, to je legislativně technická úprava.
Ale já vám povím, kde je problém. Protože jsme to předložili my. My jsme to nechtěli předložit, nejsem tak hloupý, už jsem tady taky třetí volební období. Chtěli jsme, aby to udělali, a nebudu ukazovat. A pracovali jsme na tom, dokonce na tom s námi spolupracovalo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vy to ani nevíte. Ale mezi vašimi zaměstnanci na tom ministerstvu jsou také féroví lidé. A uvědomili si, že to musíme napravit. Oni nám pomohli a my jsme to vypracovali spolu s vašimi kolegy, vy to víte. A přesto řeknete, my to opravíme. Příště, někdy jindy. Proč byste to opravovali? Vždyť to tady je už opravené, jenom - víte co stačí? Jenom zvednout ruku. Nebo pane Mariane Jurečko, prosím vás, jenom aspoň řekněte neutrální stanovisko. A každý z vás si to vědomí... Před vašimi kolegy, před těmi, kteří jednou k vám stejně přijedou, pokud to bude v terénu a neumřete někde ve špitále, tak prosím vaše svědomí bude v tom, jestli zvednete ruku nebo ne.
Neříkejte, ať nezvedají ruku. Já mám moc dobré informace. Tady jsou lidé, kteří řekli, nebudu je jmenovat, protože nejsem takový, abych je dehonestoval, ale tito lidé chtějí pro to hlasovat. Ale vy když řeknete neutrální, jste pětikoalice, vy jste se na tom domluvili, já chápu, že to tak je, ta politika, že prostě musí držet slovo, ale oni pro to chtějí hlasovat. Když řeknete neutrální, tak to projde. Tito se vrátí domů, budou rádi a budou to brát i jako benefit i pro ty, kteří teprve přijdou. Totiž mladí lidé nemají moc zájem, ale toto bude jedna z dalších věcí. Řeknou, aha, když nakonec budu v šedesátce, nebudu schopen a odsloužím těch 20 let, a musím na té záchrance být, ne že si odsloužím 20 let předem, pak budu pracovat někde jako ajťák, pak něco, a pak řeknu, ještě na rok se vrátím na záchranku. Tak to není v tom zákoně. Musí pracovat na záchrance, musí odpracovat minimálně 20 let a musí dovršit 60 let. To jsou lidi sice na vrcholu svého vědění, ale také fyzicky zdevastovaní. Já jsem vám popsal svůj příběh.
Co bych řekl závěrem?
Moc vás prosím ještě jednou, pane Mariane Jurečko, nechte vašim lidem, pětikoalici, volné hlasování, já budu za to rád, všichni za to budeme rádi, a oni budou také rádi. Oni nakonec projevují svůj zájem. Toto není politikum. Já vím, že teď řeknete -, však Brázdil tam exhibuje. Já tu nechci exhibovat, vy říkáte exhibuje. Prosím vás, já jsem nechtěl, věřte, zeptejte se lidí, že jsme to měli domluveno jinak. Víte, kdo jim to zamáznul? Těm, aby to byl někdo z vás a prošlo to? Já vám to povím. Byl to pan ministr Rakušan, který řekl - v žádném případě se k tomu nehlas, a byl to pan Marian Jurečka - aby se k tomu nehlásili. Tak toto jsou ti lidé, kteří řekli - nehlaste se k tomu. Oni se zalekli, teď toho litují. Já jsem s nimi mluvil. Na svou čest! Já jsem s nimi mluvil a toto mi řekli - je nám to líto, už bychom to příště neudělali, už bychom se k tomu přihlásili, protože to je nesmysl, abychom z tohoto dělali politikum. Včera jsme o tom tady mluvili, čím míň politiky to bude, tak tím lépe to bude pro ty lidi. Já vím - vy říkáte, že o tom exhibuji. Prosím, okamžitě, jak to tady prohlasujeme, nikam nepůjdu, nic nebudu říkat a poprosím pana ministra, aby šel s těmito lidmi na tiskovku a řekl - to jsme byli my, naši zástupci, kteří vám to spravili, protože minule se to napsalo blbě. A klidně nás poplujte a řekněte - to je špatně, oni to udělali... Vychvalte se. Jim je to stejně úplně jedno, kdo to tady předložil. Oni potřebují, aby se vědělo, že když budou v nouzi, budou nemocní, nebudou zvládat, nebudou na dlažbě. To je všechno. Na tomto žádné body nikdo nezíská. Mezi nimi jsou opravdu lidé, kteří jsou napříč spektrem.
A protože v duchu jednacího řádu já nemám vystupovat takhle, toto se nesmí dělat, ale já jsem tu kvůli legislativně technické, a to spadá do toho ranku § 95 odst. 2, tam je napsáno, co se smí v tom třetím čtení, a já jsem si proto vzal to slovo a říkám, že načítám legislativně, pane zpravodaji, legislativně technickou úpravu, která ten můj pozměňovací návrh 951 dává, aby byl platný od 1. 1. roku 2023. Byl jsem upozorněn legislativou, to je jediná chybička, která ještě chybí k tomu, aby to bylo v pořádku. Tam není žádných chyb. Pan Marek Výborný minule říkal, že tam jsou chyby. Tam žádné chyby nejsou, dělalo to Ministerstvo práce a sociálních věcí, dělali to odboráři, dělali to vaši kolegové, dělali jsme to všichni. Snažili jsme se už nebýt - už to udělat dobře. A vám teď jenom chybí - nám všem - zvednout ruku a řekněte, že jste to udělali vy. Že to nebylo - že jste se jenom - ne, že jsme ty - prodejte to, prodejte to, nám je jedno, kdo to prodá. Jim je jedno, kdo to prodá, všem záchranářům, horské službě, nám je to jedno. Koneckonců já když jsem tady s vámi mluvil minule, tak víte, jak to bylo. To jsem si nepředstavoval, tak toto jsou naši zástupci, oni z našich problémů, oni vlastně na nás chtějí živořit? Doufám, že ne. Doufám, že teď to bude tak, že opravdu jim dáte volnost a oni to odhlasují.
Prosím vás o to ještě jednou. Děkuji.
