Občanům umožní nové technologie lepší přístup k informacím o zdraví, o péči o ně, o nemocech, jejich projevech a možnostech léčení. Informace mohou být dostupné na internetu. Úkolem státu je vytvořit prostředí, ve kterém může do určité míry garantovat korektní obsah poskytovaných informací. Pro praktickou dostupnost informací pro občany je velice důležitá jejich srozumitelnost pro občana se základním vzděláním. Důležitý je také jazyk - většina občanů potřebuje informace ve svém rodném jazyce. Na samém počátku je využívání technologií mobilních telefonů, jejich velkou výhodou je vysoké, téměř plné pokrytí celé populace.
Vybaven informacemi může občan lépe uplatnit své výsostné právo rozhodovat o vlastním zdraví, a současně nést i svůj díl odpovědnosti za rozhodnutí. To je v plném souladu s prosazovaným zdravotnictvím soustředěným na pacienta (patient centred health care).
Ve zdravotnictví umožní technologie kromě přístupu k novým poznatkům především lépe zpracovávat, ukládat, vyhledávat, sdílet a předávat cenné informace o jednotlivých pacientech. Při poskytování zdravotní péče vzniká mimořádně velké množství informací. Tyto informace vznikají s vynaložením velkých nákladů, díky práci expertů a s větším či menším nepohodlím, utrpením a rizikem pro pacienta. Na poskytování péče se podílí celá řada specialistů, kteří často pracují nejen na jiných pracovištích, ale i v jiných nemocnicích, jiných místech či dokonce zemích. Obě tyto skutečnosti akcentují potřebu správného zacházení s informacemi.
Lékař, který rozhoduje, má k disposici všechny informace o svém pacientovi, a to bez ohledu na to, kdy a kde tyto informace vznikly a kde jsou uloženy. Lékař potom může rozhodovat rychleji a lépe, nemusí zbytečně opakovat již provedená vyšetření ani některé léčebné postupy. Správná práce s informacemi bezpochyby umožňuje vyšší kvalitu a bezpečnost poskytované zdravotní péče a brání zbytečnému plýtvání lidskými i finančními zdroji.
Pro zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotní péče může Evropská unie podpořit výzkum v oblasti datových standardů. Jejich respektování jednotlivými výrobci zdravotnických informačních systémů umožní předávání zdravotních informací nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i uvnitř nich. Je třeba legislativně podpořit předávání zdravotní dokumentace, včetně předávání a respektování elektronických receptů.
Informační systém používaný ve zdravotnickém zařízení může významně ovlivnit kvalitu a bezpečnost zdravotní péče - podobně jako používané přístroje či léky. Je proto plně namístě uvažovat o certifikaci informačních systémů ve zdravotnictví. Evropská unie by měla podpořit vznik certifikační autority tak, aby jí vydávané certifikáty byly uznávány ve všech členských zemích.
Nástroje telemedicíny pomáhají například vyrovnat se s kritickým nedostatkem specializovaných odborníků a zlepšují spolupráci expertních týmů. V praxi je mnoho příkladů, kdy dejme tomu rentgenové snímky, pořízené v jedné nemocnici, hodnotí specialisté na jiném pracovišti, třeba v jiné zemi. Můžeme tak lépe využít omezený potenciál vysoce specializovaných odborníků, vyrovnat se s nedostatkem specialistů, a podpořit spolupráci expertních týmů, kdy nejsou členové těchto týmů pracovníky stejného pracoviště.
Za nejdůležitější revoluční změnu v oblasti telemedicíny pokládám aktuálně využití nástrojů telemedicíny v dlouhodobé péči. Tato technologie umožní dlouhodobě nemocným a starým lidem léčit se a žít doma, namísto hospitalizace v nemocnici nebo v ústavu.
Stárnutí populace je velkou výzvou pro všechny členské země. Během několika málo desetiletí se znásobí počty starých lidí, a pochopitelně tak naroste i potřeba služeb, včetně dlouhodobé péče. Je nutná zásadní změna. Namísto umisťování starých a nesoběstačných lidí do ústavů pro ně musíme vytvořit takovou nabídku služeb, které jim umožní zůstat doma, v péči rodiny a komunity, s podporu profesionálů.
Evropská unie by měla výrazně, rychle a účinně podpořit nejen výzkum, ale především sdílení příkladů dobré praxe tam, kde se využívání moderních technologií propojuje s kvalitními a dostupnými službami pro seniory.
MUDr. Milan Cabrnoch, MEP
