Ano děkuji. Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Kolegyně, kolegové. No, bylo to asi poměrně vyčerpávající. Já nemám co bych moc dodal k tomu. Jenom snad k tomu pár subjektivních postřehů. Myslím si, že si to vůbec nezasluhuje tu pozornost, která se tomu dostává. Kdyby si to zasluhovalo tu pozornost, tak jedině snad v pozitivním slova smyslu.
Protože to, co já jsem tam zažil, co jsem tam viděl a jak jsme tam vystupovali, s jakými pocity jsme odjížděli, tak já jsem na to hrdý. Ne, že jak jsem někde zaslechl, že bychom se měli stydět a že to bylo ponižující a ostudné. To je teda opravdová nehoráznost z některých úst našich kolegů. To si opravdu vyprošuji. Protože celý ten dojem, který jsme tam - a já předpokládám, že to potvrdí, že to není jenom můj subjektivní dojem - který jsme tam zanechali, je vysoce pozitivní.
My jsme se nevyhli tak, jak se mnozí jiní pokrytecky tváří, že ta témata neexistují, tak náš předseda ta témata zmínil. Dokonce předseda Dumy to ocenil a řekl, že ano, že to prostě jsou sporné body. Ale nebudeme se tvářit, že neexistují. Prostě řekli jsme, které to jsou, alespoň ty hlavní a prostě takto to je, to je život. Ale to nám přece nemůže bránit v tom, abychom se prostě pracovně setkávali.
Mimochodem ujišťuji vás, že jsem se přesvědčil, že si tam Evropa opravdu podává dveře, jezdí tam jedna delegace za druhou. Mnozí tam čile obchodují, přestože existují nějaké sankce. Doporučoval bych opravdu třeba kolegům z pravé části, aby se zeptali podnikatelů, protože tak rádi hájí podnikatele, jaký je názor našich podnikatelů, kteří podnikají v tom Rusku. Protože oni samozřejmě mají tu hmatatelnou dennodenní zkušenost v tom, jak se dají sankce obcházet zejména ze strany třeba italských, francouzských, nebo německých firem.
Takže my jsme zase v tomto smyslu papežštější, než Papež a zase budeme hájit nehájitelné a až prostě přijde na to sčítání, tak zjistíme, že jsme někde hluboce vzadu. My jsme se opravdu jenom snažili dohnat krok s těmi našimi partnery z Evropské unie. To tam zaznělo pregnantně, že jsme prostě neochvějná součást unie a NATA a jsme pro naše partnery jednoznačně čitelní. Tedy v tomto smyslu jsou veškeré vaše námitky naprosto liché.
Pak teda musím říct svůj dojem. Po dlouhé době mnoha desítek let jsem navštívil Moskvu a je to neuvěřitelné, jak se dokáže země změnit. Ale co bylo třeba přínosem, když zaznívají ty otázky, proč tam byl třeba výbor pro zdravotnictví. No, já bych řekl některým kolegům, zejména kolegům lékařům. Byli jsme ve Višněvského institutu. Všichni, kdo má alespoň první zkoušku z chirurgie, tak ví, co je Višněvského balzám.
On byl vynikající chirurg, který samozřejmě ve válečné době získal ty obrovské chirurgické zkušenosti. Tak jako v mnoha jiných zemích jsou váleční chirurgové ti nejlepší lékaři potom v civilu. A založil tam potom výborný institut, který má opravdu špičkovou úroveň. Takže my jsme viděli všechny údaje, prošli jsme si to, byli jsme z toho opravdu velmi překvapeni.
Další institut, který jsme viděli, byl kardiologický nebo kardiochirurgický institut, kde se dělá pět tisíc operací na otevřeném srdci ročně. Dokážete si, kolegové lékaři představit, co to číslo znamená. Takže přijímal nás sám akademik pan profesor Bokeria a viděli jsme, jak pracují, na čem pracují, s čím pracují.
A řeknu vám, že můj dojem z toho je, že Evropa se snažila odstřihnout Rusko, ale mám z toho pocit, že Rusko spíš odstřihlo Evropu. Protože Amerika se rozhodně nezachovala takto. Protože alespoň tyto lékařské instituty, které jsme viděli, jsou kompletně vybavovány ze spojených států za ceny výrazně nižší, než z Evropské unie a jsou vybaveny na špičkové úrovni. Jejich lékaři se erudují na nejlepších amerických klinikách, jako na Mayo Clinic a tak dál. A naopak Američani jezdí k nim.
Samozřejmě my jsme jednali i o tom, že by tam třeba mohli jezdit naši zejména mladí lékaři bezprostředně po promoci nebo v základním kmeni, aby se naučili věci, které my už můžeme znát jenom z knížek, protože oni se samozřejmě setkávají s případy medicínskými, které my už nemáme šanci vidět a pravděpodobně nikdy vidět nebudeme, než samozřejmě nějakým náhodným způsobem. Člověk v tom nemůže získat nějakou zkušenost ani rutinu, a pokud se s tím dokáže seznámit kdekoli jinde na světě, je to jedině přínosem pro naše pacienty.
Samozřejmě jde o to, že tam opravdu žije a pracuje velké množství našich občanů, zmíním zrovna třeba podnikatele, kteří řeší dennodenní problémy, které přináší život, tzn. nemoc, úraz, a necítí se tam vůbec nijak komfortně, a to už tedy dlouhou dobu, a samozřejmě byli z tohoto hlediska naším státem více méně zanedbáváni.
Musím říct, že mě velmi překvapila úroveň, vynikající úroveň našeho velvyslanectví, to je opravdu neuvěřitelný areál, a samozřejmě máme tam výborného reprezentanta. Pan velvyslanec excelence Pivoňka byl velice rád, že tam někdo konečně na této úrovni zavítal, aby se přesvědčil o tom, jak to tam je, a povýšil nějak vztahy na jakousi adekvátní úroveň, alespoň na tu, kterou mají třeba ostatní státy sedmadvacítky, osmadvacítky, nebo alespoň ty rozhodující. Vidět to negativně považuji opravdu za dehonestaci.
Mohl bych tady pokračovat ještě hodiny a hodiny o těch pozitivech. Samozřejmě já jsem nějakých moc negativ nezaznamenal. Samozřejmě jsem, tak jak říkal pan předseda, furt ve střehu, protože já samozřejmě patřím ke generaci, která s tím nemám úplně nejlepší zkušenost i osobně, takže toho ruského medvěda je potřeba obezřetně pozorovat a nenechat se nijak ukolébat, ale rozhodně to neznamená, chtěl bych říct zejména kolegům, kteří jsou krátce a svět vnímají hlavně virtuálně, že ono je potřeba zvednout hlavu od počítačů a monitorů a někam se zajet podívat. A řeknu jim, že Rusko tady bylo, je a bude. My se nemůžeme tvářit, že to tak není. Je to obrovská zem. Ta rozloha je šokující, možná díky velkým prostorům oni samozřejmě v jejich primární lékařské péči jsou úplně jiná měřítka a jiné poměry. Snažit se tam implementovat náš pohled na věc je trošičku zavádějící. Díky tomu, že jejich pacienti mají třeba úplně jiné vzdálenosti, tak potom oni vidí onemocnění v úplně jiných stadiích atd., atd. To je ryze specifická otázka.
Ale výtky, které jsem dosud zaslechl, jsou opravdu, řekl bych, hodně mimo. Takže jak jsem tady kdysi před lety řekl, pláčete hezky, na cizím hrobě, ale dokonce jste ani hřbitov netrefili. Děkuji.
